Práce s běžnými betony je vhodná do zhruba +5 až +7 °C, jakmile teploty klesnou pod tuto mez, je třeba s betonáží zcela skočit či alespoň v nutných případech sáhnout po speciálně upravených zimních betonech. V mrazu totiž, jak je obecně známé, mrzne voda a zvětšuje svůj objem – a protože v betonu se nachází nemalé množství vody, může při mrazu roztrhat strukturu betonu dřív, než beton dosáhne požadované pevnosti.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Od letošního ledna platí norma, podle které se mohou stavět pouze domy se spotřebou energie blízké nule. To však ještě neznamená, že se takové opravdu staví.
V roce 2014 ateliér BIG vyhrál soutěž na rozšíření historických provozů hodinářství Audemars Piguet, které vyrábí luxusní švýcarské hodinky.
Prodejny potravin bývají obvykle řešeny jako uniformní stavby v jednotném brandu řetězce, navržené bez kontextu k místu, lidem i funkci, kterou mají plnit. Proto je projekt polyfunkčního domu v Trojanovicích od ateliéru Kamil Mrva Architects tak nadějeplný a hodný pozornosti.
Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou a designérskou firmu, ve městě známém pro svou sklářskou tradici, je výzvou. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti dokázali přinést architektonické řešení, které se opírá o historii a ukazuje sebevědomou budoucnost.
Zámecký areál Hradec nad Moravicí v jižním Slezsku patří svou rozlohou k největším v České republice. Kromě Červeného zámku, o němž bude dnes řeč, zahrnuje rovněž Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl tento zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.
Sluncem zalité hory, zelené lesy, kvetoucí louky a uprostřed rodinná firma Dřevěné konstrukce Faltheiner. Podle vlastního návrhu tu vznikla přízemní kancelářská budova: praktická a zajímavá kombinace dřeva, skla a hliníku – a současně referenční objekt stavebních trendů budoucnosti.
Bývalý jezuitský konvikt prošel v letech 2000–2004 rozsáhlou rekonstrukcí. Barokní budova byla přestavěna podle návrhu a projektu architektů Polácha, Fabiána a Bravence na Umělecké centrum UP v Olomouci. Po třinácti letech objekt stále žije a funguje, jak po stránce designu, tak z pohledu technického a funkčního. Olomoucké centrum umění je také zajímavou ukázkou kvalitní práce se světlem v interiéru.
Kamil Skrbek si založil první kavárnu v budově, kterou jeho rodina zrekonstruovala a on ji pronajímal. Kavárna Café Lounge měla sloužit jako doplněk služeb pro lidi, kteří si najímali jeho byty. A i když si ze začátku nemyslel, že ho provozování kaváren bude zajímat, tak ho to opravdu chytlo a začalo bavit!
Projekt The Street neboli Ulice nese název inspirovaný starými ulicemi města Mathura v Indii, kde se tento areál nachází. Studentský hostel s osmi sty pokoji vnáší do města přirozenou cestou organicky řešené veřejné prostory.
Kravaťáci firmy Ericsson už se mohou na plno věnovat svým pracovním povinnostem. Nejen, že nová budova kanceláří svým otevřeným a prosvětleným půdorysem vyzývá pracovníky k iniciativě a ke spolupráci, ale zároveň jim umožňuje ponechat své ratolesti ve firemním denním centru.
Lázeňský areál v Lednici byl doplněn stavbou nového konferenčního centra. Dostavba navazuje na stávající komplex hotelu a lázeňské kolonády a je organicky začleněna do parku od krajinářského architekta Zdeňka Sendlera.
„Vnímali jsme zdevastovaný stav původních objektů a sportovní zahrady. Přesto jsme se přesvědčili, že Sokec je živý a funkční a pro obyvatele obce velmi důležitý fenomén. Že je nezbytné udržet, oživit a podpořit jejich vřelý vztah k tomuto místu, jejich hrdou identitu.“
Švýcarský ateliér Buol & Zünd rozvlnil architekturu v rytmu nahodilého jazzového rytmu. Díky centrálnímu vnitřnímu dvorku nového hudebního kampusu donutili hudebníky vylézt ze svých jeskyní a socializovat se v srdci historické části města Basilej.
