realizace

Pavilonu dominuje ocel a přírodní vrbové proutí. Košíkářstvím je inspirované i nádvoří, které tvarově připomíná proutěný košík. Navzájem propletené pruty vytvářejí nejen zajímavý fasádní prvek, ale zároveň poskytují i ochranu před slunečním zářením. Výstavní pavilon je vybudovaný na parcele o rozloze 6 000 metrů čtverečních. Kromě prostorů určených pro vystavovatele se zde nacházejí i zóny pro hosty a pořádání oficiálních recepcí, hlediště se 150 sedadly a konferenční místnosti vybavené technikou umožňující simultánní tlumočení, tiskovou místností a podpornou zónou pro španělské vystavovatele. Architektura výstavního pavilonu reflektuje španělské klimatické podmínky a snahu opětovně uvést do života tradiční košíkářství. Volba materiálů vytváří jakýsi most mezi kulturami dvou světů – Španělska a Číny.

Projekt Jenga Tower z architektonické dílny Herzog & de Meuron’s má ambici stát se prvním mrakodrapem, který bude nabízet unikátní životní prostor pro super boháče. Budova připomínající balancujícího obra je kombinací oceli a skla.

Kilden je nové centrum divadelního umění ve městě Kristiansand v jižním Norsku. Rozhodnutí městské a regionální samosprávy o investici padlo v roce 2002. Velkolepý návrh z dílny finského ateliéru ALA architekti získal ve vypsané soutěži v roce 2005 první cenu mezi 95 účastníky z Evropy ,severní Ameriky a Asie. Zemní práce byly zahájeny v roce 2007 a 6. ledna 2012 bylo centrum slavnostně otevřeno.

„Když o tom dokážeš snít, dokážeš to i uskutečnit,“ zní jedna z nejznámějších vět Enza Ferrariho, legendy sportovního automobilismu a zakladatele slavné značky Ferrari. Věta se také stala symbolem myšlenky muzea, které na Ferrariho počest nedávno otevřelo pro veřejnost jeho rodné město Modena. Autorem návrhu muzea je jiná legenda – původem český architekt Jan Kaplický.

Na pražském Albertově se část novoměstských hradeb nedávno otevřela veřejnosti. Architekti Pavla Melková a Miroslav Cikán tu obnovili parter s výhledem na Vyšehrad a restaurací, která bude kromě fyzické potravy poskytovat i tu duševní, neboť záměrem městské části bylo vybudovat prostor i pro pořádání komorních kulturních akcí, výstav či svateb.

Kongresové centrum, které vyrostlo v historickém centru německého Darmstadtu, hostí nejen mezinárodní vědecké kongresy a semináře, ale odehrávají se zde i kulturní akce a koncerty. Díky ekologickému konceptu stavby vše s nízkými náklady na energii.

Nová veřejná knihovna v Spijkenisse u Rotterdamu je ukázkou energetické efektivnosti. Projekt na ploše 10 000 m2 kromě oddělení s knihami a čítáren nabízí komerční, administrativní, konferenční a výstavní prostory a také auditorium.

Ostravské Divadlo loutek obohatila věž podobně jako kostely zvonice. Čas na ní ukazuje mapa hvězdného nebe a místo zvonů se rozehrává loutkový orloj. Pod ní se pak odehrávají divadelní představení – ať už uvnitř nebo ve venkovním amfiteátru.

Autorem vyhlídkové věže je brněnský architekt Pavel Jura. Tuto neobvyklou stavbu tvoří točité schodiště svisle obložené třiceti akátovými trámy.

Současná architektura sakrálních staveb si pohrává s různými materiály v jejich čisté podobě, ať už je to kostel Jana Pavla II. z oranžových cihel v chorvatské Rijece, betonový kostel Dio Padre Misericordioso v Římě či o něco starší proslulá katedrála Crystal v kalifornském Garden Grove ze skla a oceli. Anebo také nový kostel Božího milosrdenství v Košicích, který ukazuje krásu a praktičnost titanzinku na střeše i fasádě.

Do konce roku 2014 vyroste u hvězdárny v Hradci Králové stavba nového digitálního planetária, které bude připomínat kosmickou loď známou ze sci-fi filmů. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat prostředky z Evropské unie a státního rozpočtu.

„Knihkupectví na čtyřiceti metrech čtverečních je sice malé, ale konkrétní,“ říká Benedikt Mohelník OP, provinciál České dominikánské provincie. Je tak první vlaštovkou proměny celého areálu dominikánů, které se zhostí architekt Josef Pleskot a jeho AP ATELIER.

Ve skotském Glasgow bylo nedávno otevřeno nové muzeum dopravy Riverside Museum. Budova podle projektu Zahy Hadid zaujme velkolepostí a měkkými, plynulými tvary – pro izraelskou architektku tak charakteristickými –, které na projektanty a řemeslníky kladly neobvykle vysoké nároky. Na fasádě a střeše byl použit titanzinek, jehož odolnost proti korozi zajišťuje patina, vyvíjející se přirozeným zvětráváním.

Jeden plasticky formovaný jako rukou sochaře, druhý tvořený přímými liniemi a pravými úhly. Dva kostely, ač odlišných forem, vyrostly jako dvojčata téměř současně a navrhl je shodou okolností týž architekt, který sakrální stavby navrhoval poprvé – Zdeněk Fránek. Oba kostely jsou pro něj vyjádřením souzvuku hmoty, člověka a nekonečna, spojením země a nebe. „Spojení nebe se zemí však nemusí být jen monolog, může to být i vybídnutí k cestě, k postupnému stoupání vzhůru z prachu tohoto světa,“ říká architekt.