Využití denního světla při navrhování budov se stalo nezbytností. Nejde jen o splnění normativních požadavků, stanovených platnou legislativou, ale rovněž o změnu přístupu k navrhování. Přesto je dnes „vpuštění světla do budov“ doprovázeno mnoha předsudky i vnějšími vlivy, které navrhování fungující stavby rozhodně ztěžují, pokud ne přímo znemožňují.
Pro zpracování dobrého projektu využívajícího v dostatečné míře osvětlení přirozeným denním světlem je důležité znát několik zásad a definicí. Jejich pochopením a případným využitím lze s velkou mírou pravděpodobnosti vytvořit návrh budovy, která bude jednak odpovídat současným normativním požadavkům a jednak bude uživatelsky přátelská a příjemná.
Rakouští architekti Helmut Dietrich a Much Untertrifaller se zaměřují na architekturu ze dřeva. Jednou z jejich dřevěných realizací je i škola a tělocvična v rakouském městě Klaus.
Vlámská metropole Gent byla po dobu zhruba 100 let městem s rozpačitým heterogenním centrem. Komplikovaný urbanistický problém se před třemi lety podařilo vyřešit domácím architektem delikátně razantním způsobem.
Součástí regenerace byla obnova veřejných prostranství, rozšíření zeleně, dětských hřišť a venkovní vybavení parků, úprava komunikací včetně chodníků a nových cyklostezek a také zvýšení počtu parkovacích míst. Více KOMUNITNÍ CENTRUM MÁJ OCENĚNO CE.ZA.AREM
„Prostor bez světla je zapomenut,“ říká americký architekt Steven Holl, který vytrvale hledá světlo i ve svém nejnovějším projektu veřejné knihovny situované na nábřeží řeky East River v newyorské čtvrti Queens. Uznávaný architekt ji navrhl jako multifunkční kulturní prostor otevřený pro všechny.
Nadjezd nad stanicí v Soulu byl postaven v sedmdesátých letech minulého století jako dopravní propojení mezi východní a západní stranou města. Kontrola bezpečnosti v roce 2006 ukázala, že tato 17 metrů vysoká konstrukce již neodpovídá bezpečnostním předpisům. Nejprve na nadjezd omezily těžkou dopravu a později byl odsouzen k demolici.
Rotterdamská architektonická kancelář SchilderScholte navrhla vzdělávací komunitní centrum v Bangladéši – originální, ekologickou a úspornou stavbu, při jejíž konstrukci byly použity převážně místní materiály. Tento projekt, který zafinancovala nizozemská nadace Pani, získal první cenu v kategorii staveb v soutěži Dutch Design Awards, které se udělovaly v rámci festivalu designu Dutch Design Week koncem října tohoto roku v Eindhovenu.
Odvážnou architektonickou formu pro budovu filharmonie Mieczysława Karłowicze ve Štětíně se dvěma sály pro celkem 1200 návštěvníků zvolili její autoři Španěl Alberto Veiga a Ital FabrizioBarozzi. Kromě Poláků ji ocenila i porota prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award.
Jedno z nejvýznamnějších britských divadel, které sídlí v původním starém velkoskladu na londýnské Dryden Street, si pro obnovu svých prostor vybralo spolupráci s architektonickým studiem Haworth Tompkins. A určitě nelitovalo – finální podoba prostor získala ocenění RIBA (The Royal Institute of British Architects) 2015 za Londýnskou architekturu.
Skleněná budova ve tvaru nepravidelné 180 metrů vysoké pyramidy byla pařížanům představena v roce 2008. Od té doby se vedly vášnivé diskuze, zda má vyrůst. Obyvatelé města se obávali, že takto výrazná stavba změní tvář centra Paříže, kterému dosud vévodila Eiffelova věž.
Do třetice všeho dobrého. Ačkoli o výstavbu kaple usilovali obyvatelé Bukovan v minulosti již několikrát, dovést stavbu do konce se jim podařilo až nyní. Díky mecenáši a veřejné sbírce vyrostla v centru obce působivá kaple zasvěcená loni svatořečenému Janu Pavlu II.
Stavba na břehu Vltavy u silnice z Prahy do Štěchovic vznikla jako chráněná dílna. Její posuvné okenice, které jsou zároveň fasádou, už zdálky upozorňují, co se za nimi skrývá. Laserově vyřezaná písmena skládají nápis „PŘÍBĚH“ – ten, který stojí za každou zde vyrobenou dobrotou.
V zahradě vlastivědného muzea Karla Hostaše působí zrekonstruovaný pavilon karafiátů jako zjevení. Jeho zdokonalené křivky z rukou architektů Martina Kožnara a Jiřího Bízy dnes hostí galerii sbírky historického skla Loetz z rejštejnské sklárny.
Dominikánský klášter ve slovinské Ptuji v sobě propojuje různé architektonické prvky a styly z celé své 800leté historie. Jeho konverze na kongresové a kulturní centrum je sjednotila a podtrhla a navrátila tak stavbu k podobné funkci, jakou měla v době svého vzniku.
