Také si někdy při procházce městem říkáte, co kdyby zdi starých domů uměly vyprávět příběhy? V případě restaurace Baroque – U Tří růží se tak už děje, stačí jen přijít a naslouchat jim. Minulost tu rezonuje celým projektem, který si zakládá na postupné revitalizaci areálu broumovského kláštera.
Nadace rodiny Vlčkových vyhlašuje soutěžní workshop pro architekty, na jehož základě za pomoci odborné poroty složené z expertů na architekturu, krajinu, zdravotnictví a sociální péči vybere budoucí podobu usedlosti Cibulka.
Časy, kdy synonymem jediné solidní průmyslové produkce jihomoravské metropole byly jen fabriky Zbrojovky, jsou už nenávratně pryč. Nicméně pozůstatky industriálního dědictví tu přetrvaly až do dnešních dní. A na potenciálně zajímavých lokalitách poblíž řeky Svitavy se propsaly do mapy města cihlovou šedí nehezkého brownfieldu. Co s ním?
Kravsko je vesnicí, kterou cestou do Znojma nejspíš snadno minete, pokud se vám do trasy náhodou nepostaví objížďka. Je to škoda, protože od minulého roku je toho v jihomoravské vísce k obdivování více. Třeba stopy znovu ožívající minulosti v podobě vkusně rekonstruovaného barokního stavebního celku Kocanda.
Pražští radní stvrdili výběr nejlepší nabídky pro dlouho očekávanou rekonstrukci Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. Stavební práce v objemu 2,6 miliardy korun provede konsorcium vedené společností Metrostav. Práce by měly začít ještě letos a podle předpokladu potrvají do roku 2024.
Hlavní myšlenkou „nového Grösslingu“ je ponoření se – do bratislavské lázeňské atmosféry, relaxace, ale i do knih v poklidném prostoru knihovny. Po vyhlášení vítězů soutěže návrhů obnovy lázní víme, že ji zprostředkuje tým z florentského ateliéru OPPS Architettura.
Ukázka vpravdě vytříbené architektury, která zachovává autentický vzhled domu s dlouhou historií, ale citlivou rekonstrukcí jej vede k přítomnosti. Projekt o vyvážení komplikovaného vztahu mezi zchátralostí a záchovou, realizovalo v Třeboni studio architektky Markéty Cajthamlové.
Hrad Helfštýn byl v poslední čtvrtině 14. století čerstvou novostavbou. Na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou, chráněné strmými svahy, byl postaven slezským šlechticem Fridušem z Linavy tehdy ještě jako nevelký objekt.
Baas El Poblenou je „to“ místo. První článek, který vám Google o této barcelonské čtvrti nabídne, je z portálu Lonely Planet a jmenuje se „Proč je El Poblenou nejstylovějším místem v Barceloně?“.
Zásadním problémem historických objektů je negativní působení vlhkosti. Destrukční činnost umocňuje nasávání vlhkosti se solí do zdiva a průnikem na jeho povrch. Krystaly soli postupně naruší omítkovou vrstvu.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou a designérskou firmu, ve městě známém pro svou sklářskou tradici, je výzvou. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti dokázali přinést architektonické řešení, které se opírá o historii a ukazuje sebevědomou budoucnost.
Rekonverze bývalého pivovaru v jihomoravském Znojmě posouvá představy o rekonstrukcích budov. Architektům z ateliéru Chybík+Krištof se podařilo osobitě začlenit novou vestavbu do historické architektury a současně otevřít jedinečné pohledy na město a údolí řeky Dyje.
Rodný dům zasněného pražského spisovatele najdete v bezprostředním sousedství barokního chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Franz Kafka se v domě narodil roku 1883. Dům o několik let později vyhořel, v roce 1904 postavil architekt Osvald Polívka na jeho místě novou, starým domem důsledně inspirovanou secesní budovu. Zatím poslední zásadní rekonstrukcí prošel Kafkův dům v roce 2019.
Zámecký areál Hradec nad Moravicí v jižním Slezsku patří svou rozlohou k největším v České republice. Kromě Červeného zámku, o němž bude dnes řeč, zahrnuje rovněž Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl tento zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.
