ASB rekonstrukce Stránka 11

rekonstrukce

V poslední dekádě se v České republice zhoršuje kvalita prací při výstavbě pozemních komunikací. Čerstvým příkladem je zvlněná vozovka úseku dálnice D47. To je ale pouze vršek ledovce; nepřípustné kvalitativní závady se vyskytují na mnoha dalších stavbách – například nepřípustné vady svarů na mostě Lochkov na dálničním okruhu Prahy.

Když jsme byli malí, chodili jsme si na půdu hrát, ale jenom za světla. Jakmile se sešeřilo a vítr, proplétající se škvírkami ve střeše, si začal pohvizdovat svoji tklivou melodii, už se nám tam moc nechtělo. Prostor pod střechou – suchý se slabým průvanem, skýtá dobré podmínky pro sušení hub, bylin, květin, ale také prádla.

Každá stavba je složitý organismus, který podléhá zubu času a také povětrnostním vlivům. Důsledkem opotřebování jsou různé poruchy. Mezi nejčastěji řešené stavební poruchy patří ty, které snižují komfort vnitřního prostředí a zároveň mají vliv na tepelné ztráty, jež se následně promítají do vysokých finančních nákladů na vytápění. Základními symptomy jsou chlad, vlhko a průvan. Odhalit příčiny není ve většině případů těžké.

Australsko-německá architektonická kancelář LAVA nedávno dokončila proměnu stávající budovy hostelu v moderní nízkoenergetickou stavbu. V interiéru vznikly nové prostory a různé typy pokojů. Cílem projektu však nebyla jen modernizace konceptu vnitřního prostoru, ale také jeho udržitelnost. Projekt využívá podlahové vytápění napojené na ekologickou peletovou vytápěcí soustavu a na jeho stavbu i vybavení byly použity výhradně lokální materiály, především dřevo.

Pokud byste přijeli do třetího největšího města Nizozemska (Haagu) vlakem, první budova, na kterou narazíte, je Stichthage – multifunkční objekt integrovaný do haagského hlavního nádraží. Budova po téměř 40 letech provozu nesplňovala požadavky na energetickou úspornost a v letošním roce prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Zcela nevyhovující byl i systém regulace, pro jeho rekonstrukci byl na základě požadavků investora vyvinut nový regulátor UC230.

Stávající budova řešovské filharmonie byla navržena skupinou varšavských architektů, známých jako Tygři (Waclaw Kryszewski, Jerzy Mokrzyński a Eugemuis Wierzbicki) a pochází z konce 60-tých let 20. stol. Díky použití současných technologií byla původní řešení modernizována při zachování atmosféry funkcionalistického modernismu. Největší předností původní filharmonie byla její akustika a její zachování bylo i jedním z hlavních cílů generální rekonstrukce. Také proto byly všechny závěsné stropy a příčky nového sálu osazeny akustickými panely, vyráběnými na bázi sádrovláknitých desek.

V České republice začali od počátku 90. let minulého století první osvícení majitelé panelových domů se zateplováním svých objektů. V důsledku stále přísnějších norem se ale dnes řada z těchto kdysi průkopnických realizací jeví z pohledu kvality provedení, zejména jakosti a tloušťky použitých izolantů, jako nevyhovující. Po letech užívání navíc tyto stavby vykazují konstrukční nedostatky, závady či poškození. Nabízí se tedy otázka, co si počít s existujícími zateplovacími systémy s nedostatečnými tloušťkami izolací, chceme-li si dnes pořídit zateplení energeticky účinnější. Strhnout a odvést na skládku? Nebo zateplovat již zateplené? Společnost Baumit, která se u nás řadí k předním výrobcům fasádních systémů, zaujímá k těmto otázkám jasné stanovisko.

Stavitelem bytového domu v Plzni byl v roce 1927 František Fína. Po 82 letech bylo nezbytné cihlový dům zrekonstruovat, proto byly navrženy jeho opravy – sanace vlhkého zdiva a následné zateplení stěn obvodového pláště domu a oprava balkonů.

Důvody v titulku vám nestačí a ptáte se na další? Hlavní argument je jednoduchý a vychází z obvyklého postupu při modernizaci každého domu – mezi první aktivity patří zateplení obvodových plášťů, oprava střechy a případná výměna oken, přičemž všechny tyto kroky vedou k výraznému snížení celkových tepelných ztrát domu. A na tuto změnu by pak měla reagovat i odpovídající změna systému vytápění.

Třetí část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi dokončí pojednání o korozi plastických hmot a bude se věnovat degradaci vláknité výztuže v kompozitních materiálech a ochraně proti korozi.

Asi znáte tu klasifikaci plochých střech, do níž pronikl černý humor – ploché střechy se podle ní dělí na střechy, které tečou hned, a na ty, které tečou posléze. Dnes ovšem není pro tuto nadsázku opodstatnění. Poučenější, ne-li odborné veřejnosti je toto klišé již poněkud proti mysli.