Důvodem dodatečného zateplování obvodových plášťů panelových budov je v současné době obvykle nedodržení normových požadavků z tepelněvlhkostního hlediska. Zateplování se provádí kontaktním způsobem s použitím expandovaného polystyrenu nebo desek z minerálních vláken. Ne vždycky se však podaří provést zateplení bez technologických závad. V příspěvku je uvedeno několik případů.
Ve větším měřítku se bytové domy z panelů stavěly v Evropě po 2. světové válce. Ve válce byla v některých zemích zničena velká část bytového fondu. V západní i východním Německu to bylo kolem 20 % zcela zničených a 25 % poškozených bytů. Podobně tomu bylo v Rakousku, Francii, Polsku a v bývalém Sovětském svazu. Panelové domy byly jednou z reálných možností hromadné výstavby k získání bydlení v cenově dostupných bytech. Právě to lze pokládat za společný jmenovatel výstavby domů panelovou technologií v západní i východní Evropě.
Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu, což platí i pro střechu. Diagnostika závad a hlavně jejich odstraňování je však mnohem obtížnější a zásady navrhování jsou velmi rozdílné.
Druhá část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi - anorganických materiálů a plastických hmot.
To, zda jsou protiradonová opatření opravdu nutná, lze zjistit z průzkumu, který vyžaduje každý stavební úřad na základě platné legislativy. Průzkum se většinou odvíjí od stavu objektu a plánovaného rozsahu rekonstrukce.
Článek pojednává o korozi kovů a je prvním ze série na téma zabezpečování dlouhodobé trvanlivosti stavebních materiálů a konstrukcí.
V současnosti se u projektovaných a realizovaných objektů často podceňuje význam tepelnětechnického řešení kritických detailů. Detaily se zanedbávají nejen u novostaveb, ale také v případě rekonstrukcí, a to při dodatečném zateplování obvodových konstrukcí.
Energetická sanace budov, jak se říká jejich opravám, se stane v průběhu následujících 20 let jedním z hlavních úkolů stavebnictví. Do značné míry se týká i jednotlivých stavebníků. Jedinou cestou, jak se vyhnout riziku nekontrolovatelného nárůstu cen energií, je maximálně snížit závislost na neobnovitelných, fosilních zdrojích energií. Budeme-li uplatňovat zásady nízkoenergetických a energeticky pasivních budov, energetickou náročnost vytápění můžeme snížit až o 60 až 90 % ve srovnání se současným stavem, a to nejen v případě nové výstavby, ale i při sanaci existujících budov.
Sanace vlhkosti, respektive odstraňování chyb způsobených vlhkostí ve stavebních konstrukcích, je poměrně nákladný a náročný proces. Proto by je měli vykonávat pouze zkušení odborníci. Přesto vzniká mnoho chyb, které ovlivňují výsledný efekt práce.
Keramické obkladové prvky, lícové cihly nebo cihelné obkladové pásky jsou obvyklými materiály, které tvoří soklovou část fasády a mnohdy i celou fasádu. Pro dosažení maximální trvanlivosti takové fasády je nutné vybrat keramické materiály, které vykazují dostatečnou mrazuvzdornost.
Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách zpravidla začínají jako drobná poškození, která rostou úměrně s naší nevšímavostí. Brzké odhalení a zákrok v pravou chvíli vyřeší problém na dlouhou dobu a za přijatelnou cenu. V případě, že závady zůstávají bez povšimnutí, prudce stoupá nebezpečí znehodnocení interiérových částí budov nebo dokonce narušení statiky nosných konstrukcí, čímž se rapidně zvedá cena záchranných prací.
Značná část starších staveb je napadena vlhkostí v různých formách. Nadměrná vlhkost zdiva vede k rozpadu stavebních materiálů, zvyšování tepelných ztrát budov a může vyvolat i onemocnění pobývajících osob. Průzkum příčin vlhnutí zdiva proto patří mezi základní stavebnětechnické průzkumy. Optimální způsob sanace vlhkých budov závisí na správném vyhodnocení všech informací, které průzkumem shromáždíme. Důležité je, aby byl zpracován co nejdříve, nejlépe v úvodních stupních projektové dokumentace. Návrh sanačních zásahů totiž může výrazně ovlivnit celkové stavební řešení nebo využití prostor.
Dokončení rekonstrukce a dostavby Edisonovy transformační stanice v Praze v Jeruzalémské ulici proběhlo loni na podzim. Projekt rekonstrukce této pozoruhodné funkcionalistické stavby F. A. Libry v centru města navrhl Ladislav Lábus v roce 2003 s cílem využití objektu pro univerzální, kancelářské účely.
V posledních letech se podařilo vzkřísit mnoho historických staveb. K nejzajímavějším patří empírový zámek Kinských v Kostelci nad Orlicí, barokní zámek Kolowratů v Rychnově nad Kněžnou a renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí. Spojením nadčasového myšlení, zodpovědnosti a vize majitelů s obětavostí, vstřícností a umem stavebních firem získaly historické budovy opět svou původní krásu. A zachovaly tak pro další generace úlohu i obraz daného místa spolu s odkazem slavných architektů.
Na počátku projektu stálo zadání investora, společnosti Škoda Auto, a. s., vybudovat v Mladé Boleslavi nové vzdělávací centrum. Přes úvahy o stavbě na zelené louce dospěl realizační tým ke konečnému rozhodnutí postavit centrum vedle historické budovy kostela sv. Bonaventury a piaristického kláštera v části města nesoucí název Na Karmeli. Takto bylo de-facto rozhodnuto o záchraně významné mladoboleslavské památky.
