V současné době se škvára vozí na skládky, kde se používá k prokládání jednotlivých vrstev zhutněného směsného odpadu a pro pokrytí tělesa skládky při rekultivaci. Dříve se škvára používala do obsypů, zásypů, násypů a do škvárobetonů. Ze škvárobetonu se zhotovovaly například zdicí prvky, stropní prefabrikáty apod. Škvára se dnes objevuje na staveništi zpravidla jen při rekonstrukcích.
Obchodní dům Kotva v Praze 1 uzavřela začátkem února rekonstrukce. Potrvá dva roky. V nižších patrech vzniknou luxusní obchody a ve vyšších kanceláře. Promění se také okolí Kotvy, například zmizí nynější vstup do potravin. Sedmipodlažní budova s celkovou plochou 28.000 metrů čtverečních byla otevřena v roce 1975, od roku 2019 je kulturní památkou.
Starší budovy snadno ztrácí lesk a zájem návštěvníků. Nová fasáda spojená s částečnou rekonstrukcí jim ale dokáže vdechnout nový impuls a obnovit v nich život. Příkladem může být brněnské nákupní centrum Futurum, které po dvaceti letech provozu oslnilo návštěvníky novou barevnou fasádou.
Boj o osud nádraží v Havířově trval přes deset let. Hala postavená v bruselském stylu přežila i díky nadšencům, kteří upozorňovali na její hodnotu a zároveň v ní pořádali různé akce. Demolice už měla začít, odpor veřejnosti ale pomohl změnit postoj Správy železnic i města Havířova. Díky tomu se výpravní hala proměnila ve sportovní i kulturní zázemí.
Správa železnic (SŽ) nechá opravit všechny staniční koleje a nástupiště, přestaví oba podchody a prodlouží je pod celou stanicí. Nástupiště budou přístupná bezbariérově novými výtahy. Práce pro SŽ provede konsorcium firem Metrostav TBR, OHLA ŽS, Hochtief CZ a Elektrizace železnic Praha, které zvítězilo ve výběrovém řízení.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozdělí obcím do 3000 obyvatel 506,2 milionu korun na rekonstrukci veřejných budov. Přednost dostaly projekty zejména z hospodářsky a sociálně ohrožených území a z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Podpora má podpořit rekonstrukci kulturních domů, sídel obecních úřadů, knihoven a škol.
Před třiceti lety by nikoho nenapadlo, že v bývalém brněnském Výzkumném ústavu matematických strojů, což byli, zjednodušeně řečeno, předchůdci dnešních počítačů, budou o pár let později lidé pracovat u vlastních notebooků u vybrané kávy. Unikátní odkaz architekta Zdeňka Řiháka žije dál díky proměně prostoru v moderní kavárnu s originálními prvky.
Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech. Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun.
Jen v hlavním městě žije na sídlištích celých 40 % obyvatel. Je tedy vysoce pravděpodobné, že tzv. "králíkárny" nejen nezmizí, ale je do nich naopak potřeba investovat a zvelebovat je. To se samozřejmě týká i veřejného prostoru, který byl v uplynulých desetiletích většinou zanedbáván a místním tak chybělo větší sepětí s lokalitou. To je rovněž případ zchátralého komplexu veřejné vybavenosti na Proseku.
Jindřichův Hradec zažádá o dotace na plánovanou obnovu městského pivovaru. Předpokládané náklady na modernizaci zchátralého objektu se pohybují kolem půl miliardy korun. Dotace by mohly pokrýt velkou část z odhadované sumy.
Snižování energetické náročnosti budov je téma, které bude rezonovat ještě dlouho. Úspěšným příkladem, jak renovovat i "obyčejnou vesnickou" školku, je realizace ateliéru CL3. Zateplení školky přineslo přidanou hodnotu v podobě zdravých vnitřních prostor a řemeslně a architektonicky výrazné fasády.
Nová radnice v Leopoldově je více místem než jen solitérní budovou. Nová architektura vstupuje do dialogu s architekturou původního úřadu a spolu s ním vytváří kompaktní městskou situaci.
Trend obliby rekonstrukcí bytových prostor nepolevuje - právě naopak. V loňském roce na ně bylo vydáno 14,7 tisíce stavebních povolení, což znamená, že tvořily 46 % z celkového počtu povolení. Generální ředitel Wienerbergeru Kamil Jeřábek očekává, že trend rekonstrukcí bude i dále stoupat. Investoři tak mohou ochránit nejen našetřené peníze před inflací, ale navíc zhodnotit svou nemovitost.
Pražští radní schválili koncepční studii na novou podobu dopravního terminálu na Černém Mostě, kterou zpracovalo studio re:architekti spolu s dalšími odborníky. Studie navrhuje nejvhodnější dlouhodobé dopravní řešení pro terminál a přetváří jeho předprostor s cílem vytvořit příjemné, přehledné, bezpečné a pohodlné místo nejen pro cestující. Před samotnou rekonstrukcí bude terminál provizorně upraven.
Zastupitelstvo města Nové Město nad Metují na svém zasedání 20. prosince 2022 potvrdilo rozhodnutí poroty a rozhodlo o výběru nejvhodnějších návrhů architektonické soutěže o návrh „Kulturní centrum KINO 70“. Vítězem se stala architektonická kancelář Sokoban studio z Prahy.
