Chlístov u Neustupova, kousek nad nebolickým rybníkem, mezi Borkem a Malovicemi? Takový popis cesty nutí člověka pátrat v podrobných mapách a skutečně činí z Hojšína krásně ztracenou samotu. Samotu, kterou ale nejprve museli k životu probrat architekti.
Trhové Sviny nejsou zrovna světová metropole, a to je možná jejich největší klad. Rázovité jihočeské městečko si ve vnitřním obvodu svého historického jádra totiž stále uchovává to, co je činí originálním a mimořádným. A právě z této esence bezprostřední autentičnosti pak těží propojený dvoj-Dům na Kozině.
Po téměř deseti letech příprav otevřela Vysoká škola uměleckoprůmyslová svou novou budovu. Transformací nevyužívané základní školy v Mikulandské ulici vzniklo Technologické centrum, které nabízí studentům zejména dílenské zázemí. Budova má také prostory pro teoretickou výuku, výstavy, společenské akce nebo konference. Podle dřívějších informací měla přestavba stát asi 420 milionů korun.
Obnova bytových domů trvale přináší zásadní zlepšení jejich tepelně-technických vlastností již celá desetiletí. Původně vzhledově nepěkné domy se promyšlenou rekonstrukcí poměrně rychle přeměňují v pohledově estetické bytové objekty, což má v konečném důsledku pozitivní dopad jak na celkový vzhled lokality, ve které se nacházejí, tak i na lidi, pro které daná lokalita tvoří příjemný domov.
Rekonverze, přesun významu objektu a zpřístupnění jeho nové funkce využití, nebyla v tomto případě zrovna spěšnou depeší. Bezprizorní stavba se ke svému plně industriálnímu pojetí vrátila prakticky až po devadesáti letech, poté, co v ní investor a architekti objevili její někdejší hloubku a potenciál.
Stavíte nebo rekonstruujete dům a plánujete instalaci tepelného čerpadla, větrací jednotky nebo ohřívače vody, využijte tuto jedinečnou příležitost, naplánujte si čas a navštivte nás.
Ukázka vpravdě vytříbené architektury, která zachovává autentický vzhled domu s dlouhou historií, ale citlivou rekonstrukcí jej vede k přítomnosti. Projekt o vyvážení komplikovaného vztahu mezi zchátralostí a záchovou, realizovalo v Třeboni studio architektky Markéty Cajthamlové.
Vila, jež je součástí zástavby v blízkosti pražské osady Baba s avantgardními funkcionalistickými domy i tradičnějšími stavbami, měla štěstí. Podobné stavby nechávají jejich majitelé často zbourat a nahrazují je novostavbami.
Na začátku šlo o nedostavěnou chatu z osmdesátých let v malé vesničce Jiřetín pod Bukovou v Jizerských horách. Architekti libereckého studia Mjölk jí vtiskli novou tvář a přestavěli ji na víkendový pohodlný domek pro volné dny naplněné výlety do hor nebo jen prostým lenošením v létě či v zimě.
Tradiční rodinné domy na jihomoravském venkově měly neměnné členění. Směrem k ulici bydleli rodiče s dětmi, v zadní části vnořené do dvora byl příbytek prarodičů a v návaznosti na obytné zóny byla situována hospodářská stavení. Rekonstrukce jednoho tradičního domu přinesla nové řešení – oddělení starého domu od nové stavby. Ta respektuje původní architektonický styl, současně ale poskytuje moderní komfort bydlení bez kompromisů.
Zimní zahrady bývaly běžnou součástí zámků či velkých, prvorepublikových vil, postupem času ovšem jejich obliba klesala, zřejmě i s ohledem na údržbu a s novým standardem bydlení. Nyní se zimní zahrady ovšem znovu vrací do módy a to rovnou z celé řady důvodů – především proto, že se jedná o příjemné, teplé posezení v zeleni na vlastní zahradě a to nehledě na roční dobu a počasí.
Role sochařky opracovávající neforemnou hmotu připadla architektce při rekonstrukci rodinného domu ve středních Čechách. A protože alfou a omegou návrhů architektky je přirozené světlo v interiéru, i tato rekonstrukce s sebou nesla výrazné zvětšení prosklených ploch a přivedení denního světla i do prostorů bez oken, třeba za pomoci světlovodů (VELUX).
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Koncept rekonstrukce typického čtvercového domu RenovActive byl navržen ve třech variantách, které mají rozdílné ekonomické, ale i energetické nároky. Z energetické třídy D se díky rekonstrukci stal dům energetické třídy A1.
Každá rekonstrukce může změnit stavbu v kladném i negativním smyslu. V závislosti na stavu nemovitosti může jít o přestavbu nebo pouze o „kosmetické“ úpravy vedoucí ke zvýšení její kvality. V druhém případě získá majitel jako bonus duchovní i materiální „nadstavbu“ danou dosavadní existencí objektu. Podobně jako historický dům Unger v širším centru Znojma, jenž si renovací podržel mnoho ze své letité krásy. Naštěstí.
