Rekonstruovat nebo postavit nový? Tato otázka je často klíčovou v příběhu mnoha lidí, kteří plánují pořízení domu k bydlení či rekreaci. V konečném rozhodnutí hraje vždy roli mnoho faktorů a je třeba říci, že v případě koupě staršího domu pak peníze nebývají tím hlavním. A při citlivém přístupu získá majitel nejen kvalitní bydlení, ale také stavbu s přidanou estetickou a architektonickou hodnotou.
Příspěvek se zabývá problematikou tepelných mostů při osazování výplní stavebních otvorů a možnostmi a výhodami použití duroplastů.
Rekonstruovat dvojdomek je podstatně náročnější než řešit přeměnu samostatně stojícího domu. Zvláště pokud máte z bývalého dvojdomku vytvořit tři samostatné moderní byty. V případě rodinného domu v Praze vyhrála varianta, která vycházela z původních proporcí domu. Aby architekti získali dostatek prostoru k vytvoření tří moderních bytových jednotek, přesunuli schodiště ven.
Autoři z Atelieru 11 měli jasnou vizi – cílem rekonstrukce bylo přinést novým majitelům komfortní bydlení a zároveň zachovat původní venkovské rysy objektu s ohledem na prostředí, v němž se nachází.
Pokud bychom chtěli vyjádřit jedním slovem ideu vzniku tohoto domu právě v tomto místě, stačil by zřejmě výraz „jednoduchost“. Jednoduchost ve své nejkrásnější podstatě. Pozemek na okraji vesnice jako předěl či spojnice osídlení a volné krajiny s poli, lesy, rybníky a kopci, a na něm tvarově lapidární dům.
Loňské léto přímo vybízelo k pobytu na nové terase, balkoně či lodžii, a to ať už nově zbudované, či renovované. Řadu lidí však od rekonstrukce či stavby odradila představa množství práce, suti, prachu a stěhování zařízení nebo materiálu. Na trhu jsou však i jednoduchá řešení – jedním z nich je například systém Balkuslim.
Osudy lidí a jejich domovů jsou propojeny. Když si velkostatkář Antonín Bauer nechal v roce 1912 postavit na svou dobu odvážně koncipovaný dům, jeho rodině i rozlehlému gruntu se dařilo. Během druhé světové války byla vila zabavena a celá rodina skončila v Osvětimi. Dům se z dlouhého „spánku“ probudil až po více než šedesáti letech díky rozsáhlé rekonstrukci.
Vlastně není ani zvláštní či podivné, že malý zalesněný kopec v lůně středočeského venkova s osobitou atmosférou jakési izolovanosti a výjimečnosti dostal název Ostrov. Snad jeho osamocenost a určitá intimita vzhledem k okolní krajině vyvolává dojem autonomie a soukromí. Neobvyklá proto nemusí být ani skutečnost, že jeho kouzlu podlehne nejeden návštěvník.
Designérské studio z Brooklynu WORKSTEAD před pár dny dokončilo rekonstrukci historického domu s rozlohou 186 metrů čtverečních. Odhalené stavební materiály, šikovná řemeslná práce Claye Richardsona, absolutně přeměněná kuchyň, která naplno a efektivně využívá prostor – to jsou základní prvky renovace historického domu.
Architekt Jože Plečnik navrhl ve své domovské Lublani vilu zvanou Stadion. Jeho český kolega Otto Rothmayer, se kterým Plečnik spolupracoval na přestavbě Pražského hradu, byl Stadionem natolik nadšen, že zatoužil po prakticky totožném domě. Svůj záměr zrealizoval a koncem dvacátých let postavil v pražském Břevnově domov pro sebe a svou rodinu inspirovaný také středomořskou tradicí.
Architekt Dušan Vršek má rád neotřelé nápady a nekonvenční řešení. Změny v designu se proto mohou objevit i během realizace.
Když se řekne architektura 30. let, často si lidé představí bílé funkcionalistické vily, které stojí v Brně nebo v Praze. Tam stojí dokonce celý soubor, osada Baba, tvořený touto vysoce kvalitní architekturou. Ale nejen podobné stavby vznikaly v dané době a nejen jich si dnes ceníme.
Společnost Inoutic uvádí na trh hliníkové fasádní obklady Premium s integrovaným systémem odvětrávání, které jsou vhodné nejen pro moderní novostavby, ale díky své barevné variabilitě i pro rekonstrukce starších objektů se zateplenou i nezateplenou fasádou.
Velká terasa náležící k bytu v bytovém domě výrazně rozšiřuje užitnou plochu bytu a zejména v letním období vytváří zcela jiný komfort bydlení. Jedná se však o jednu z nejnáročnějších obalových konstrukcí domu. Jsou na ni kladeny požadavky jak z hlediska provozu a estetiky, tak z hlediska izolačních funkcí.
Ve staré židovské čtvrti moravského města Mikulov stojí dům, který tak trochu mate jménem. Štajnhaus sice není kompletně kamenný, i přesto pamatuje mnoho. Čas a dějiny prosákly omítkou až do bytelných zdí. Jeho současnou podobu mají na svědomí architekti z ateliéru ORA.
