Zimní zahrady bývaly běžnou součástí zámků či velkých, prvorepublikových vil, postupem času ovšem jejich obliba klesala, zřejmě i s ohledem na údržbu a s novým standardem bydlení. Nyní se zimní zahrady ovšem znovu vrací do módy a to rovnou z celé řady důvodů – především proto, že se jedná o příjemné, teplé posezení v zeleni na vlastní zahradě a to nehledě na roční dobu a počasí.
Role sochařky opracovávající neforemnou hmotu připadla architektce při rekonstrukci rodinného domu ve středních Čechách. A protože alfou a omegou návrhů architektky je přirozené světlo v interiéru, i tato rekonstrukce s sebou nesla výrazné zvětšení prosklených ploch a přivedení denního světla i do prostorů bez oken, třeba za pomoci světlovodů (VELUX).
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Koncept rekonstrukce typického čtvercového domu RenovActive byl navržen ve třech variantách, které mají rozdílné ekonomické, ale i energetické nároky. Z energetické třídy D se díky rekonstrukci stal dům energetické třídy A1.
Každá rekonstrukce může změnit stavbu v kladném i negativním smyslu. V závislosti na stavu nemovitosti může jít o přestavbu nebo pouze o „kosmetické“ úpravy vedoucí ke zvýšení její kvality. V druhém případě získá majitel jako bonus duchovní i materiální „nadstavbu“ danou dosavadní existencí objektu. Podobně jako historický dům Unger v širším centru Znojma, jenž si renovací podržel mnoho ze své letité krásy. Naštěstí.
Rekonstruovat nebo postavit nový? Tato otázka je často klíčovou v příběhu mnoha lidí, kteří plánují pořízení domu k bydlení či rekreaci. V konečném rozhodnutí hraje vždy roli mnoho faktorů a je třeba říci, že v případě koupě staršího domu pak peníze nebývají tím hlavním. A při citlivém přístupu získá majitel nejen kvalitní bydlení, ale také stavbu s přidanou estetickou a architektonickou hodnotou.
Příspěvek se zabývá problematikou tepelných mostů při osazování výplní stavebních otvorů a možnostmi a výhodami použití duroplastů.
Rekonstruovat dvojdomek je podstatně náročnější než řešit přeměnu samostatně stojícího domu. Zvláště pokud máte z bývalého dvojdomku vytvořit tři samostatné moderní byty. V případě rodinného domu v Praze vyhrála varianta, která vycházela z původních proporcí domu. Aby architekti získali dostatek prostoru k vytvoření tří moderních bytových jednotek, přesunuli schodiště ven.
Autoři z Atelieru 11 měli jasnou vizi – cílem rekonstrukce bylo přinést novým majitelům komfortní bydlení a zároveň zachovat původní venkovské rysy objektu s ohledem na prostředí, v němž se nachází.
Pokud bychom chtěli vyjádřit jedním slovem ideu vzniku tohoto domu právě v tomto místě, stačil by zřejmě výraz „jednoduchost“. Jednoduchost ve své nejkrásnější podstatě. Pozemek na okraji vesnice jako předěl či spojnice osídlení a volné krajiny s poli, lesy, rybníky a kopci, a na něm tvarově lapidární dům.
Loňské léto přímo vybízelo k pobytu na nové terase, balkoně či lodžii, a to ať už nově zbudované, či renovované. Řadu lidí však od rekonstrukce či stavby odradila představa množství práce, suti, prachu a stěhování zařízení nebo materiálu. Na trhu jsou však i jednoduchá řešení – jedním z nich je například systém Balkuslim.
Osudy lidí a jejich domovů jsou propojeny. Když si velkostatkář Antonín Bauer nechal v roce 1912 postavit na svou dobu odvážně koncipovaný dům, jeho rodině i rozlehlému gruntu se dařilo. Během druhé světové války byla vila zabavena a celá rodina skončila v Osvětimi. Dům se z dlouhého „spánku“ probudil až po více než šedesáti letech díky rozsáhlé rekonstrukci.
Vlastně není ani zvláštní či podivné, že malý zalesněný kopec v lůně středočeského venkova s osobitou atmosférou jakési izolovanosti a výjimečnosti dostal název Ostrov. Snad jeho osamocenost a určitá intimita vzhledem k okolní krajině vyvolává dojem autonomie a soukromí. Neobvyklá proto nemusí být ani skutečnost, že jeho kouzlu podlehne nejeden návštěvník.
Designérské studio z Brooklynu WORKSTEAD před pár dny dokončilo rekonstrukci historického domu s rozlohou 186 metrů čtverečních. Odhalené stavební materiály, šikovná řemeslná práce Claye Richardsona, absolutně přeměněná kuchyň, která naplno a efektivně využívá prostor – to jsou základní prvky renovace historického domu.
Architekt Jože Plečnik navrhl ve své domovské Lublani vilu zvanou Stadion. Jeho český kolega Otto Rothmayer, se kterým Plečnik spolupracoval na přestavbě Pražského hradu, byl Stadionem natolik nadšen, že zatoužil po prakticky totožném domě. Svůj záměr zrealizoval a koncem dvacátých let postavil v pražském Břevnově domov pro sebe a svou rodinu inspirovaný také středomořskou tradicí.
