Ostrava připravuje výstavbu nového fotbalového stadionu na místě tradičního působiště klubu FC Baník Ostrava – v lokalitě Bazaly. Nový stadion pro přibližně 20 tisíc diváků by měl stát 2,5 miliardy korun, s výstavbou se počítá od roku 2029. Projekt nese název Nové Bazaly a jeho ambicí je nejen návrat prvoligového fotbalu do Slezské Ostravy, ale i vznik moderního sportovního areálu pro široké využití.
Jedno známé české pořekadlo praví, že každá vesnice má kostel, hasičárnu a fotbalové hřiště. Jinak tomu není ani v obci Studenec, která se nachází v Libereckém kraji v severních Čechách v okrese Semily. Vzhledem k poloze obce, která je obklopena krásnou přírodou Krkonoš a Jizerských hor, se sport stal nepostradatelným pilířem života místních. „V takovém místě byl pohyb odedávna hlavním prostředkem dopravy, ať už pěšky, během či na lyžích, přirozenou součástí života.,“ popisují zakořeněnost sportu v místním kontextu autoři návrhu z ateliéru Chrama.
Brno se dočká moderní sportovní haly, která bude sloužit dráhovým cyklistům a atletům. Vítězný návrh architektonické soutěže, pořádané Kanceláří architekta města Brna (KAM), pochází z dílny ateliéru ov architekti. Budova získá podobu oválného dřevěného pavilonu, který se přirozeně propojí s okolním parkem. Směrem k městu bude hala otevřená a naváže na sportovní areál v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu.
Pražští zastupitelé schválili odkup chrtího závodiště v Motole za částku 215,8 milionu korun. Na místě vznikne nový atletický stadion, který má sloužit sportovním klubům i závodům. Závodiště se nachází na městských pozemcích o rozloze 28 000 metrů čtverečních, které si od roku 2005 pronajímá firma CZECH INTERNATIONAL. Tato smlouva měla platit do roku 2035 s opcí na dalších deset let.
Ráj pro sportovce. Tak bychom mohli popsat téměř všechny moderní sportovní komplexy na světě. Ten v čínské provincii Če-ťiang však nabízí něco, co se jen tak nevidí.
Zatímco tvůrci životopisného filmu o Alexandru Dubčekovi oceňovali retro podobu původního kyjovského koupaliště jako ideální lokaci pro rekonstrukci slavné scény, kdy první tajemník zašel na plovárnu, běžní návštěvníci by viděli raději modernější a udržovanější areál. Koronavirová epidemie, a především havarijní stav bazénů si nakonec vynutily uzavření areálu, a vedení radnice tak mohlo přistoupit k realizaci projektu s hravým názvem Aquavparku.
Pařížská starostka Anne Hidalgová si nedávno v řece sama zaplavala, aby dokázala, že je voda bezpečná k plavání. Vzhledem k událostem posledních měsíců je to téměř úsměvná snaha – připomeňme si například červnový horor Žraloci v Paříži (v originálu “Sous la Seine”, tedy “Pod Seinou”) či údajnou webovou stránku vytvořenou Francouzi, díky které si kdokoli v blízkosti Seiny mohl přesně naplánovat kdy do řeky vypustit… cokoli, co vypustit chtěl, aby dárek doplaval na místo určení ve chvíli, kdy se budou politici koupat.
Olympiáda je jednorázová událost, i největší metropole ji nepořádají víc než jednou za několik generací. Cíle úspěšné olympiády se často míjejí s cíli pro lepší město. Zejména Montreal nebo Athény jsou příklady měst, které jednorázový bonus olympijských investic a pozornosti promrhaly.
Paříž je tak dlouho globální světovou metropolí, že fyzický obraz města působí stejně jako jeho umístění na prvních příčkách turistických a kulturních žebříčků: věčně a trvale. Opak je ale pravdou, Paříž je městem radikálních městských experimentů, které narozdíl od ostatních srovnatelných metropolí nezůstaly jen na papíře. Nyní zkouší, zda se olympiáda může přizpůsobit městu – a nikoli naopak, jak bývá zvykem.
Největší sportovní událost planety přináší nejen grandiózní výhry a prohry na sportovištích, ale také na poli architektury a územního rozvoje hostitelských měst. Olympijské hry jsou pro města obří výzvou a stejně jako v jednotlivých disciplínách, ani v pořadatelství her to nejsou pokaždé výkony na medaile.
Sportovní šílenství letos nebere konce, po euforickém mistrovství světa v hokeji jsme se ocitli v sousedství vřavy fotbalového Eura a na dveře už klepe letní olympiáda. Všichni, kdo máme k tématům architektury blízko, se nevydržíme koukat jen na sportovní výkony samotné, ale detailně pozorujeme jejich kulisy a zajímáme se o příběhy sportovišť i o dopady velkých šampionátů na daná města.
Multifunkční sportoviště včetně rychlobruslařské dráhy v Brně za Lužánkami nevznikne. Radní města na středečním jednání rozhodli o ukončení projektu plánovaného ještě v minulém volebním období. Důvodem je preferování jiných městských investic. Odhad nákladů na stavbu sportoviště byl 170 milionů korun.
Tým architektů kanceláře U/U studio představil studii první etapy úprav veřejných ploch v okolí sportovních areálů v Krnově na Bruntálsku. Prostory, které zahrnují několik izolovaných areálů, například zimní stadion, atletický ovál či sokolovu, má projekt čítající pět etap za 35 milionů korun v budoucnu propojit v jeden kompaktně fungující celek.
Tři nová sportoviště plánují v nejbližších letech postavit Litoměřice. Půjde o nafukovací halu s hřištěm s umělou trávou v areálu fotbalového oddílu, výstavbu atletického areálu s fotbalovým hřištěm a multifunkční halou v areálu bývalých kasáren Pod Radobýlem a výstavbu multifunkční haly mezi Gymnáziem Josefa Jungmanna a Masarykovou základní školou.
Ve Znojmě se vedle Louckého kláštera slavnostně otevřel nový krytý bazén, který bude sloužit místo starého čtyřdráhového bazénu v Městských lázních. Jeho kapacita je dvojnásobná, má osm pětadvacetimetrových drah, a měl by poskytnout dostatek prostoru jak výkonnostním plavcům, tak plaveckým školám i veřejnosti a také školám z velké části znojemského okresu.
