stavba pasivního domu

Na základě různých celosvětových statistických studií je známo, že budovy v rámci celého svého životního cyklu výrazně zatěžují životní prostředí. Po potravinářském průmyslu představují druhého největšího konzumenta prvotních surovin. Spotřebovávají přibližně 40 % světové energie, 12 % pitné vody a jsou zodpovědné za produkci přibližně 30 % emisí skleníkových plynů – především CO2 a 45 % pevného odpadu. To je důvod, proč je výstavba podle trvale udržitelných principů v poslední době identifikovaná jako jeden z hlavních cílů budování celého světa. Základní principy a cíle pro udržitelnou výstavbu jsou definovány v Agendě 21 (programový dokument OSN schválený na konferenci v Riu de Janeiro v roce 1992).

Na semináři Active House Idea v Galerii Jaroslav Fragnera v Praze nedávno přednášel rakouský architekt Juri Troy, autor aktivního domu Sunlighthouse u Vídně. Jak sám v rozhovoru říká: „Bylo pro mě výzvou udělat aktivní dům i na místě, které není k výstavbě takového domu moc vhodné.“ A povedlo se to. Vznikl fungující aktivní dům, který víc energie vyrobí, než spotřebuje.

V německém Haburku byl postaven již čtvrtý aktivní dům v rámci experimentálního projektu Model Home 2020. Tentokrát se v rámci projektu jedná o rekonstrukci staršího řadového domu. Rodinný dům s názvem LichtAktiv Haus se vyznačuje energetickou úsporností, bohatě prosvětleným interiérem a promyšleným konceptem zdravého vnitřního prostředí. Plně tak vyhovuje nárokům na moderní udržitelné bydlené a ukazuje cestu, kudy by se rekonstrukce domů měly ubírat již dnes.

V rakouském Grazu vznikla první energeticky efektivní studentská kolej Moserhofgasse: pasivní dům postavený na základě projektu architektonické kanceláře DI Erwin Kaltenegger a společnosti GWS, Graz. Jedná se o plně podsklepenou šestipatrovou budovu o celkové užitné ploše okolo 2 250 metrů čtverečních s rozpočtovými náklady přibližně 3,5 miliónu eur.

Obytný soubor v Koberovech představuje první hromadně realizovanou výstavbu 12 rodinných domů v ČR na bázi úsporné dřevěné skeletové konstrukce ve standardu EPD. Jeho součastí je také školicí středisko (energeticky nulový dům). Svým architektonickým ztvárněním respektuje regulativy Chráněné krajinné oblasti Český ráj v intravilánu obce, tj. výhradně sedlové zastřešení, nástupy z podélných fasád, omezený rozsah prosklení...

Dům je možné přirovnat k živému organismu – aby správně fungoval, je nutné dodržet základní zásady při jeho návrhu, stavbě i užívání. Tím spíše v případě pasivního domu, kde je na jednotlivé vlastnosti kladen daleko větší důraz. O vlastnostech pasivních domů i o jejich výstavbě v České republice jsme si povídali s Ing. Janem Bártou, ředitelem Centra pasivního domu.

Z neútulného tmavého bungalovu prostorný rodinný dům plný slunce... Šedá myška z 60. let minulého století změněná k nepoznání – ve vilu s čistou moderní architekturou... I tak by se dala charakterizovat rekonstrukce rodinného domu v rakouském Pettenbachu. Na této přestavbě však bylo asi nejdůležitější, že obyčejný starý dům se zároveň změnil v dům energeticky pasivní.

V současné době se s názvem energeticky pasivní dům (EPD) setkáváme na každém kroku. Mnoho lidí o něm zasvěceně mluví, popisují jej, novináři se snaží své čtenáře zaujmout a překvapit. Když si ovšem pozorně tyto texty pročteme, zjistíme, že se opakují stále stejné pojmy a informace, pouze jinak formulované.