Studie University of Technology v Sydney z roku 2023 uvádí, že zelené střechy v kombinaci se solárními panely zvyšují nejen biologickou rozmanitost, ale i samotný solární výkon – a to o těžko uvěřitelných 107 %. Mimo to rovněž snižují vzdušnou teplotu o významných 8 °C.
Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.
Úspora nákladů, funkčnost a udržitelnost – tři základní pilíře, které dnes určují směr v architektuře moderních administrativních budov. Tyto hodnoty stojí také za úspěchem trojice projektů, které se dostaly do finále soutěže Adapterra Awards 2024. Hlasujte pro své favority do 15. října a podpořte projekty, které mění česká a moravská města k lepšímu.
Beton University, vzdělávací projekt pořádaný Heidelberg Materials Česká republika spolu s Českou betonářskou společností ČSSI a partnery, zve na říjnové semináře s názvem Udržitelnost betonu? Již 15. ročník této akce nabídne architektům, projektantům, stavebním firmám a dalším odborníkům jedinečnou příležitost prozkoumat aktuální výzvy v oblasti udržitelného stavebnictví.
Počátkem letošního léta vyšla ročenka Česká architektura 2022-2023 a jedna z částí je věnována výsledkům práce studia Progres architekti, jejichž nová Základna technických služeb Lysolaje letos získala také Národní cenu za architekturu v kategorii Novostavba. Navíc si vysloužila i nominaci na Českou ceny za architekturu 2024. Čím tedy stavba v pražské městské části Lysolaje odborníky zaujala?
Developerská společnost CTP postavila za 230 milionů Kč dvě fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 8,1 megawattu. Podle investora jde o dosud nejrozsáhlejší střešní fotovoltaický projekt v ČR. Vznikl na střechách dvou hal o celkové ploše 115.000 metrů čtverečních v podnikatelském parku CTPark Bor na Tachovsku. CTPark Bor je největší industriální zóna v ČR u hranic s Německem.
Ročně vzniká odhadem šest milionů tun použité kávové sedliny. Většina jde na skládku, kde vzniká metan a CO2, nebo se spaluje s cílem získání energie. Ani jedno z řešení však není optimální, jelikož použitá kávová sedlina je stále bohatá na sloučeniny (přestože už ne na chuť, aby se dala opětovně použít při vaření kávy). S ohledem na tato fakta je skládkování nebo pálení zjevným plýtváním vedlejším produktem.
Francouzské město Saint-Joachim instaluje nad hřbitovem přístřešek solárních panelů, které budou distribuovat energii místním obyvatelům. Obyvatelé se mohou zapojit do tohoto neobvyklého komunitního energetického programu za pouhých 5 EUR.
Průměrný občan EU vyprodukoval v roce 2020 4,8 tuny odpadu – ale pouze 38 % z toho množství bylo recyklováno. V některých členských státech jde stále více než 60 % domovního odpadu na skládky. Recyklace odpadu je přitom zásadní způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů jejich nahrazením recyklovatelnými materiály. Mezi zásadní otázky ohledně recyklace tak lze zařadit například: jak jsou na tom jednotlivé země v nakládání s odpady? Kolik odpadu se vyprodukuje a recykluje na obyvatele v Evropě? A které evropské země nejvíce recyklují?
Bornholm, malý ostrov v Baltském moři se 40 000 obyvateli, je známý svou nedotčenou přírodou, malebnými rybářskými vesnicemi a tradicí uměleckých řemesel. Jde rovněž o místo, které se pyšní nejvíce hodinami slunce z celého území Dánska, což mu vyneslo přízvisko „ostrov slunečního svitu“. Možná i proto se každoročně stává cílem tisíce turistů.
Přestože se to zdá téměř nemožné, i střechy podléhají trendům. Rozhodně si to nelze představit ve stejném měřítku, jak běžně pojem chápeme například díky módnímu průmyslu, ale rozhodně nelze říct, že by střechy byly konzervativním a neměnným odvětvím stavebnictví. Trendy v zastřešení jsou pak velmi regionálně orientované (v závislosti na místní tradici a na počasí), přesto lze vysledovat několik “novinek”, které se zřejmě ukážou jako globální.
Odpovědnost architektů nikdy nebyla tak zásadní jako dnes. Projekt A Lot With Little ukazuje jedinečnou práci světových architektonických studií, která hledají řešení na klimatickou, sociální i ekonomickou krizi. Právě zahájená výstava A Lot With Little v pražském CAMPu potrvá do 3. března.
Loňský rok byl svědkem několika pozoruhodných kroků vpřed v řešení přírodních a klimatických krizí. Bohužel je přirozené, že naši pozornost upoutaly jiné události (zejména katastrofy), které ovládly titulky. O úspěších tolik slyšet není, protože je vedou zejména místní komunity nebo domorodé skupiny, jejichž hlasy jsou často marginalizovány.
Při přemýšlení o udržitelné architektuře nejde jen o to, jaké zvolíme technologické postupy a architektonická řešení, ale jakým stylem sami žijeme, tvrdí francouzský architekt Mathew Wiggett z kanceláře Valode & Pistre. Jak se snaží o výzkum a co jim přináší projektování v zemích, jako je Saúdská Arábie nebo Čína?
Podzemní vodní elektrárna se stala známou jako ‚Hollow Mountain‘. Skotská vláda nyní dala zelenou k rozšíření vodní elektrárny západním směrem. Společnost Drax, která vyrábí obnovitelnou energii, chce ve svém stávajícím zařízení Cruachan postavit nový projekt za 500 milionů liber (581 milionů eur).
