V Norsku založil již v roce 1995 vlastní architektonické studio zaměřené na výzkum a praxi v oblasti udržitelného designu a architektury. O cestě k environmentálně zodpovědné výstavbě a využití inovací v dřevostavbách jsme si povídali s renomovaným architektem Reiulfem Ramstadem.
Příspěvky developerských firem hlavnímu městu na budování veřejné vybavenosti v místě projektů pouze dočasně nahrazují nutné změny v systému rozdělení daní a dalších oblastech státní správy. Na diskusi o investičním rozvoji měst pořádané společností CEE Research se na tom shodli zástupci pražských samospráv a developerských firem. Pravidla pro příspěvky developerů na rozvoj infrastruktury schválilo město loni.
Zadržování a zasakování vody v městské krajině je téma s prakticky univerzální podporou. Je to jedno z mála témat, kde koncepční odpor vůči takovým řešením neexistuje, a to nejen mezi odborníky, politiky, ale i širokou veřejností. Proč je tedy příkladů z praxe stále pomálu?
Nároky v sektoru stavebnictví podléhají stále přísnějším požadavkům a normám s cílem dostát společným evropským závazkům na snižování emisí. Stále více developerů proto klade důraz na nízkou energetickou náročnost již od samotné výstavby rezidenčních projektů.
Udržitelný přístup k výstavbě a provozu budov se v posledních letech dostává stále více do popředí, v posledním roce je navíc eskalován energetickou krizí. Přesto však v praxi panují rozdíly v přístupu k jednotlivým typům staveb.
Budovy a jejich provoz mají ohromný dopad na životní prostředí. Celý sektor je zodpovědný za přibližně třetinu emisí skleníkových plynů v EU. Ty vznikají nejen při výstavbě objektů, ale i při jejich užívání. Jednou z možností, jak snižovat emise, a tedy i uhlíkovou stopu, jsou citlivé a komplexní rekonstrukce.
Rostoucí ceny energií a chystané změny v povinném reportování ESG informací, které ukazují, jaké dopady má styl řízení firem na životní prostředí, energetickou bilanci i kvalitu pracovního prostředí, vzbudily v loňském roce výrazně vyšší zájem firem o udržitelnost a s ní související oblasti.
Předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Milan Krček považuje schválený návrh směrnice na podporu renovací budov v Evropské unii za nereálný a aktivistický. Podle něj jde o bezprecedentní zásah do práv především soukromých majitelů nemovitostí.
Europoslanci přijali návrh nových opatření, která mají podpořit renovace budov v Evropské unii. Všechny nové budovy by od roku 2028 měly být podle návrhu bezemisní a některé již stojící budovy by musely projít renovací. O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament (EP) jednat s členskými státy.
Pětitisícové město Brumov-Bylnice nalezneme na česko-slovenském pohraničí, vklíněné do údolí říčky Brumovky. Kromě několika památek, jako je zřícenina královského hradu, se místní i turisté mohou kochat především množstvím lesů na okolních kopečcích a kopcích Bílých Karpat. Není proto divu, že jedním z důležitých zaměstnavatelů je dřevozpracovatelský průmysl, což je ostatně i hlavní obor společnosti Kloboucká lesní, která v Brumově-Bylnici vznikla před 25 lety.
Netransparentní a neefektivní. Takovými přízvisky by se dal charakterizovat (nejen) americký realitní trh. Myslí si to alespoň známý dánský architekt Bjarke Ingels, zakladatel studia BIG. Společně s dalšími podobně smýšlejícími investory se rozhodl založit společnost Nabr. Chce vyvinout nový a lepší způsob městského bydlení a zaměřit se při tom na dosažitelnost, udržitelnost a individualitu.
Plasty, které v posledních letech nahradily velkou řadu jiných, dříve používaných materiálů, jsou nyní mezinárodně uznávanou a stále rostoucí hrozbou pro lidské zdraví a zdraví životního prostředí. V roce 2010 vědci odhadovali, že se do oceánu dostane 8 miliard kilogramů plastu za jediný rok, přičemž neustálé zhoršování situace se předpovídá až do roku 2025, kdy by situace měla kulminovat. Co bude poté, odhady neuvádí.
Obchod s nábytkem bez parkoviště, s restaurací, hostelem a veřejnou střešní terasou. Zdá se to být utopie? V centru Vídně od roku 2021 realita. Místnímu ateliéru Querkraft Architekten se podařilo vytvořit komunitní obchodní dům, kde pořízení nábytku nemusí být hlavním důvodem návštěvy.
Dlouholeté nízké ceny energií zapříčinily, že většině lidí nevadilo, že jejich domy jsou spíše obří energožrouti. S přibývajícími nulami na fakturách za plyn či elektřinu se ovšem začínají hledat cesty, jak uspořit – a dům je první na ráně. Trendem do dalších let budou energeticky úsporné či dokonce pasivní stavby. V brněnské městské části Komín však nalezneme i jeden unikát – první energeticky plusový rodinný dům v Česku.
Podle nové zprávy průmyslové skupiny SolarPower Europe vzrostlo využití solární energie v Evropě v roce 2022 téměř o 50 %. Odhaluje se, že EU vloni instalovala rekordních 41,4 GW solární energie – dost na to, aby napájela cca 12,4 milionů domácností. To je 47% nárůst oproti 28,1 GW instalovaným v roce 2021.
