České stavebnictví se podílí na tvorbě zhruba desetiny hrubého domácího produktu a zaměstnává 360 tisíc lidí. Nákladovost na materiály představuje až 35 procent u jednotlivých staveb. Pro obor je tedy zásadní dostatek přírodních zdrojů. Tuto situaci komplikuje vrcholící energetická krize, která citelně prodražuje těžbu a dopravu a škrtí finanční zdroje ze státní pokladny.
V září pomalu začíná topná sezóna. Vzhledem k vysokým cenám energií budou úřady, administrativní centra, školy i domácnosti muset více přemýšlet, jak ušetřit. Sektor budov totiž spotřebovává až 40 % celkové energie, z čehož dvě třetiny připadnou na vytápění. Kdo by měl jít příkladem, jsou právě komerční a veřejné budovy. Jen za vytápění vládních budov stát ročně utratí 1,4 miliardy korun.
S novým školním rokem se studenti a učitelé pražské Střední odborné školy a Gymnázia v Českobrodské ulici mohou těšit na atraktivní, moderní, chytré a zároveň energeticky úsporné místo pro výuku.
Architekturu Grónska, Norska včetně Lofot a Špicberků, Švédska a Islandu má v hledáčku připravovaná výstava v Galerii Jaroslava Fragnera s názvem NORDIC ARCTIC/ Udržitelná architektura za polárním kruhem. Výstavou, jež bude zahájena 8. září, galerie pokračuje v představování inspirativní severské architektury a udržitelnosti, kterým se pravidelně věnuje v uplynulé dekádě.
Ve městech přibývá tzv. tepelných ostrovů, které vykazují výrazně vyšší teplotu než jejich okolí. Mezi hlavní příčiny jejich rozšiřování patří masivní uvolňování odpadního tepla z provozu budov a překrytí původní plochy vegetace zástavbou a tmavými pozemními komunikacemi, které absorbují světelné a tepelné záření.
Nový polyfunkční areál ETB Sombroek v nizozemské obci Edam-Volendam přináší sportovcům zdravé a udržitelné životní prostředí. Interiér objektu je díky rozměrnému prosklení úzce propojený s exteriérem. Inspirací pro budovu nápadného tvaru s šikmými fasádami byla poloha objektu i okolní příroda, například blízkost hráze IJsselmeer.
Jaké jsou možnosti snižování uhlíkové stopy ve výstavbě? Jak k problematice přistupují investoři a jak architekti? Daří se uplatňovat trvale udržitelné stavební materiály?
Jednou z možností eliminace negativního vlivu stavebnictví na životní prostředí je správná volba použitých materiálů. Zásadní vizuální změnu architektury slibují bioinženýrské materiály na bázi řas, které mají schopnost růst a obnovovat se.
Jaké budou materiály třetího tisíciletí? Už dnes je vidět, že mnoho architektů či projektantů bere téma trvalo udržitelné výstavby velmi vážně. Jejich prioritou není však jen pracovat s materiály, které jsou v soulady s touto filozofií, ale čím dál častěji je vidět snahu navrhovat stavby, které respektují základní přírodní principy.
Až třetinu zelené plochy měst tvoří vnitrobloky, tedy prostory, které vyplňují prostranství uvnitř bloků domů. Dle odhadů je ale až 80 procent z nich v Praze zanedbaných. Vnitrobloky přitom mohou pomoci zlepšit odolnost měst proti klimatickým změnám.
Města a obce se ze zákona starají o komunální odpady. Na základě nové legislativy ovšem bude nutné zamířit více pozornosti na nakládání se směsným komunálním odpadem a vytřídění všech jeho využitelných složek – a to zejména z důvodů navýšení skládkovacích poplatků. Velkým tématem je rovněž kuchyňský odpad z domácností.
U některých domů je příběh stojící za jejich projektem napínavější, než sám výsledek. V případě nizozemské alternativní dřevostavby, nízkorozpočtové realizaci určené ke spolu-bydlení, to rozhodně platí.
Problémy moderní doby vyžadují inovativní řešení, právě jimi se zabývá dánská laboratoř SPACE10. Zajímá vás udržitelná architektura, potravinová soběstačnost, ekologie, či možnosti zkvalitnění života ve městech? Jste tady správně.
Laureátem nejvyššího architektonického ocenění, Pritzkerovy ceny za architekturu za rok 2022, se stal Francis Kéré. Architekt, pedagog a sociální aktivista, původem z Burkiny Faso, byl oceněn za "posilování a proměnu komunit prostřednictvím architektury". Stal se tak vůbec prvním černošským architektem, který toto prestižní ocenění získal.
Přeměna CO2 na umělý kámen. Výroba energie z chytrých fasád. Bezemisní doprava nebo systém výstavby domů na bázi recyklovaných PET lahví. To je jen zlomek patentů a pokročilých technologií, které Švýcarsko využívá ke zpomalení klimatických změn nebo ke zmírnění dopadů klimatické krize.
