Nový polyfunkční areál ETB Sombroek v nizozemské obci Edam-Volendam přináší sportovcům zdravé a udržitelné životní prostředí. Interiér objektu je díky rozměrnému prosklení úzce propojený s exteriérem. Inspirací pro budovu nápadného tvaru s šikmými fasádami byla poloha objektu i okolní příroda, například blízkost hráze IJsselmeer.
Jaké jsou možnosti snižování uhlíkové stopy ve výstavbě? Jak k problematice přistupují investoři a jak architekti? Daří se uplatňovat trvale udržitelné stavební materiály?
Jednou z možností eliminace negativního vlivu stavebnictví na životní prostředí je správná volba použitých materiálů. Zásadní vizuální změnu architektury slibují bioinženýrské materiály na bázi řas, které mají schopnost růst a obnovovat se.
Jaké budou materiály třetího tisíciletí? Už dnes je vidět, že mnoho architektů či projektantů bere téma trvalo udržitelné výstavby velmi vážně. Jejich prioritou není však jen pracovat s materiály, které jsou v soulady s touto filozofií, ale čím dál častěji je vidět snahu navrhovat stavby, které respektují základní přírodní principy.
Až třetinu zelené plochy měst tvoří vnitrobloky, tedy prostory, které vyplňují prostranství uvnitř bloků domů. Dle odhadů je ale až 80 procent z nich v Praze zanedbaných. Vnitrobloky přitom mohou pomoci zlepšit odolnost měst proti klimatickým změnám.
Města a obce se ze zákona starají o komunální odpady. Na základě nové legislativy ovšem bude nutné zamířit více pozornosti na nakládání se směsným komunálním odpadem a vytřídění všech jeho využitelných složek – a to zejména z důvodů navýšení skládkovacích poplatků. Velkým tématem je rovněž kuchyňský odpad z domácností.
U některých domů je příběh stojící za jejich projektem napínavější, než sám výsledek. V případě nizozemské alternativní dřevostavby, nízkorozpočtové realizaci určené ke spolu-bydlení, to rozhodně platí.
Problémy moderní doby vyžadují inovativní řešení, právě jimi se zabývá dánská laboratoř SPACE10. Zajímá vás udržitelná architektura, potravinová soběstačnost, ekologie, či možnosti zkvalitnění života ve městech? Jste tady správně.
Laureátem nejvyššího architektonického ocenění, Pritzkerovy ceny za architekturu za rok 2022, se stal Francis Kéré. Architekt, pedagog a sociální aktivista, původem z Burkiny Faso, byl oceněn za "posilování a proměnu komunit prostřednictvím architektury". Stal se tak vůbec prvním černošským architektem, který toto prestižní ocenění získal.
Přeměna CO2 na umělý kámen. Výroba energie z chytrých fasád. Bezemisní doprava nebo systém výstavby domů na bázi recyklovaných PET lahví. To je jen zlomek patentů a pokročilých technologií, které Švýcarsko využívá ke zpomalení klimatických změn nebo ke zmírnění dopadů klimatické krize.
Projekt nazvaný Powered by Ulsteinvik si loni vysloužil v soutěži Architizer A+Awards první místo v kategorii Architektonických modelů a renderů. Vysvětlení, co vlastně stojí za prvenstvím vydobytým v konkurenci stovek jiných vizuálně strhujících projektů, je ovšem trochu složitější.
Spolek KRUH pokračuje v úspěšném přednáškovém cyklu s názvem Dialogy, který představuje světové architekty*ky a jejich hosty v netradičním formátu společného rozhovoru nad zvolenou problematikou. Na březnové přednášce vystoupí bývalá vládní architektka Nizozemska Liesbeth van der Pol spolu s architektkou Viktórií Mravčákovou ze slovenské organizace Spolka.
Realitní skupina CPI Property Group, kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, vydala dluhopisy za 700 milionů eur (přibližně 17,1 miliardy Kč). Cenné papíry jsou vázány na cíl firmy snížit emise skleníkových plynů o 30 procent do roku 2030. Pokud se to společnosti nepodaří, získají držitelé dluhopisů vyšší výnos.
Jak lze navrátit do ulic zeleň a přetvořit parkovací plochy v pobytové? Lze tyto automobily přesunout do parkovacích domů a vytvořit z nich zároveň místo sloužící k rekreaci obyvatel? Představujeme vám koncept Copenhagen Car Free(dom) od JAJA Architects.
Freiburg im Breisgau je městem v jihozápadním cípu Německa, poblíž francouzských hranic. Právě zde vznikla platforma pro zkoumání a vývoj udržitelného města: Freiburg Future Lab, která jako partnerská organizace města pomáhá s dosažením jeho uhlíkové neutrality do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou.
