urbanismus

Prahu vnímá z nadhledu – jako geograf a ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města, ale i jako zvoník kostela sv. Havla a Týnského chrámu. Jaký je klíč ke zlepšení dostupnosti bydlení v Praze, jsme se zeptali Ondřeje Boháče.

Místo starého průmyslového areálu ve Šlapanicích na Brněnsku má vzniknout nové centrum města. Sýpka se promění ve společenské a kulturní centrum, počítá se s výstavbou bytových domů a lékařského domu, budou zde sportovní a dětská hřiště, park či volné zelené plochy. Uspořádání veřejného prostoru vzešlo z architektonické soutěže, kterou vyhráli architekti a urbanisté z ateliéru re:architekti.

Na Fakultě architektury ČVUT se uskutečnilo vyhlášení 26. ročníku mezinárodní studentské soutěže Urban Design Award. Za vítězným projektem obnovy krušnohorské vesnice stojí studenti Kateřina Tomsová a Vojtěch Palm. Porotci ocenili jejich vnímavý přístup k plánování rozvoje venkova.

Problémy moderní doby vyžadují inovativní řešení, právě jimi se zabývá dánská laboratoř SPACE10. Zajímá vás udržitelná architektura, potravinová soběstačnost, ekologie, či možnosti zkvalitnění života ve městech? Jste tady správně.

Ve Vejprnicích u Plzně vznikne udržitelné příměstské bydlení. Jedná se o urbanistický celek s názvem Na Křížení cest, který jako první v Česku využívá řešení řetězové výstavby. Na ploše o rozloze necelých tří hektarů vyroste téměř 40 rodinných domů. Zahájení prodeje domů je plánované na únor letošního roku.

Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství odstartovala 8. ročník prestižní soutěžní přehlídky Urbanistický projekt roku 2022. Urbanisté a architekti tak mohou přihlašovat územně plánovací dokumentaci krajů a obcí, její změny, územní studie, další urbanistické studie a projekty řešící větší i menší celky, a veřejná prostranství.

Aktuální realizace bytové výstavby v Bordeaux je jako stránka vytržená zprostřed knihy. Chápeme, že za ní stojí jistý význam a reputace tvůrce, ale přesto je pro nás její poselství bez kontextu neuchopitelné. To proto, že Ilot Queyries je třeba chápat jako detail velkého celku. Vznikající novostavby atypických tvarů jsou totiž součástí mnohem širšího plánu.

Oblast bývalého nákladového nádraží by se měla v nadcházejících letech proměnit na domov 15 000 až 23 000 obyvatel. Jak dosáhnout toho, aby byla v nově vznikající lokalitě zajištěna občanská vybavenost a vše podstatné pro to, aby se mohla dále rozvíjet?

Jak lze navrátit do ulic zeleň a přetvořit parkovací plochy v pobytové? Lze tyto automobily přesunout do parkovacích domů a vytvořit z nich zároveň místo sloužící k rekreaci obyvatel? Představujeme vám koncept Copenhagen Car Free(dom) od JAJA Architects.

Jaké jsou současné výzvy, kterým aktuálně ve městech čelíme a v blízké budoucnosti patrně čelit budeme? A jak je co nejlépe a ve prospěch všech zvládnout? Právě těmto tématům se bude věnovat online konference Do černého 2022, která se uskuteční v pondělí 17. ledna.

Freiburg im Breisgau je městem v jihozápadním cípu Německa, poblíž francouzských hranic. Právě zde vznikla platforma pro zkoumání a vývoj udržitelného města: Freiburg Future Lab, která jako partnerská organizace města pomáhá s dosažením jeho uhlíkové neutrality do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou.

Hlavní nádraží Ostrava je důležitým dopravním uzlem a zároveň jednou z nejvýznamnějších vstupních bran do města, jeho aktuální využití a vzhled však neodpovídají současným potřebám ani očekáváním cestujícím, je proto dlouhodobě centrem pozornosti. Město proto vyhlásilo veřejnou zakázku na zpracovatele urbanistického návrhu okolí nádraží.

Ateliér A8000 připravil koncepční urbanistickou studii mapující obrovský transformační a rozvojový potenciál východní části města v okolí pozemků zadavatele dokumentu – společnosti Teplárna České Budějovice. Město se doposud rozvíjelo především západním směrem od železniční tratě.

První ročník architektonické konference Den švýcarské a české architektury nabídl pohled čtyř architektů z vyhlášených švýcarských architektonických studií na aktuální témata urbanismu v Čechách i ve Švýcarsku. Ústředním tématem, které se prolínalo napříč přednáškami všech zúčastněných architektů, byla udržitelnost a apelace na ekologii.

Jak zařídit, aby města a obce vzkvétaly (nejen) po architektonické stránce? V České republice se nachází na 6 200 měst a obcí, ale služeb městského architekta přitom nevyužívá ani jedno procento z nich. Jaké jsou výhody spolupráce starostů a architektů v těchto oblastech a proč tedy uvažovat nad obsazením funkce obecního či městského architekta?