Zima má být nejlepším obdobím pro větrnou energii – vítr je silnější, a protože hustota vzduchu s klesající teplotou roste, na lopatky tlačí větší síla. Zatímco rtuť na teploměru klesá, stoupá každou zimu rychlost, s jakou kolují dezinformace o výkonu větrných elektráren.
Větrná energie je stále oblíbenější formou obnovitelné energie, když však přijde čas na výměnu obrovských lopatek turbín, které přeměňují vítr na elektřinu, je likvidace problém. Nyní vědci hlásí novou kompozitní pryskyřici, která by mohla být později recyklována do nových lopatek turbín nebo různých dalších produktů, včetně sladkostí.
Solární a větrná energie je svým způsobem bezplatný, obnovitelný zdroj energie, který – jak řada lidí zapomíná – ovšem závisí na přírodních procesech, které člověk bohužel není schopen ovládat. V této fázi jsme proto všichni nuceni přijmout rizika, která s sebou přináší obnovitelná energie: slunce ne vždy svítí a vítr ne vždy fouká. Co se ale stane, když síť ztratí oba tyto zdroje energie současně? Tento jev je známý jako “složené energetické sucho”.
Národní památkový ústav odmítá plánovanou stavbu tří vysokých větrných elektráren u hradu Rožmberk nad Vltavou. Elektrárny by výrazně poškodily památkové a krajinářské hodnoty hradu, který je národní kulturní památkou, uvedli památkáři na webu. Elektrárny by měly být vysoké skoro 250 metrů, nejvyšší v ČR.
Obrázky ukazující velrybu bez života na pláži a fotky hořící velryby vyskakující z oceánu s větrnými turbínami na pozadí – právě tyto záměrně šokující záběry stojí za jedním z nejrozšířenějších hoaxů současnosti. Snímky se totiž objevily na plakátech, cedulích a v příspěvcích na sociálních sítích v regionech Hunter a Illawarra v Novém Jižním Walesu, v Austrálii, jako součást rostoucí kampaně proti plánu australské vlády na otevření pobřežních větrných zón u pobřeží.
Ve Švédsku při stavbě větrných elektráren dál experimentují s novým materiálem a stožáry pro uchycení větrníků s turbínami vyrábějí ze dřeva. Firma Modvion nedávno dokončila poblíž Göteborgu dosud nejvyšší dřevěný větrník, jehož sklolaminátové lopatky sahají do výšky 150 metrů. Podle jejích majitelů ale technologie umožňuje stavět ještě vyšší stožáry, a lépe tak využít energii z větru, který ve větších výškách vane silněji.
Údržbu větrných turbín, konkrétně zejména kontrolu jejich lopatek, by brzy mohly provádět drony a umělá inteligence, čímž by se zvýšila bezpečnost a naopak snížily náklady – a to nejen na běžnou údržbu, ale i na opravy včas nalezených poškození.
Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.
U obce Stašov poblíž Poličky na Svitavsku by mohla stát zřejmě nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Společnost PV Consulting tam chce vybudovat větrník s instalovaným výkonem až 7,2 megawattu (MW). Obyvatelé, kteří se zúčastnili ankety, se záměrem z větší části souhlasili, i když někteří lidé jej kritizovali.
Dánští vědci vyvinuli chemický proces, který dokáže rozebrat epoxidový kompozit lopatek větrných turbín – a současně extrahovat neporušená skleněná vlákna i jeden z původních stavebních bloků epoxidové pryskyřice ve vysoké kvalitě.
U západního pobřeží Norska byla oficiálně spuštěna největší plovoucí větrná farma na světě. Fosilní gigant Equinor stojí za obrovskou farmou Hywind Tampern, která s kapacitou 88 megawattů (MW) bude vyrábět energii pro zásobování blízkých ropných a plynových plošin.
Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.
Yazd, Írán, krásný letní den čítající přes 40 °C – pouštní město v srdci země se ani v nejmenším neobtěžuje s klimatizacemi. K udržení chladu má totiž mnohem lepší technologii, starověké lapače větru. Tyto vysoké, komínové stavby (persky zvané badgirs), které vyčnívají ze střech starších domů v mnoha íránských pouštních městech fungují na poměrně velmi jednoduchém principu. Chladný vánek, který prochází konstrukcí, je přesměrován dolů do domu nebo do podzemních skladovacích prostor, kde ochlazuje potraviny podléhající zkáze.
Největší světové bouře, které zpravidla bičují otevřené moře – anebo srovnávají budovy na pevnině se zemí –, dlouho strašily vývojáře větrných elektráren. To se nyní mění. Stále častěji se ke slovu dostávají turbíny navržené tak, aby vydržely tropické cyklóny. Jedním z nejnovějších příkladů je plovoucí větrná turbína odolná proti tajfunu, která brzy pomůže pohánět pobřežní ropnou plošinu v Číně.
Snaha o snížení úmrtnosti ptáků na lopatkách větrných turbín se datuje už před rok 2020, protože právě v tomto roce byla publikována norská studie, která udávala, že natření jedné z lopatek načerno může snížit nehody až o 70 %. Klíčem k pochopení, proč k takovým nehodám dochází, ovšem není jen pátrání po příčinách a možném řešení, ale především porozumění, jak ptáci vidí své okolí.
