Evropská unie podpoří deset projektů Správy železnic (SŽ) na modernizaci české železnice částkou 11,5 miliardy korun. Peníze půjdou na přestavbu železničního uzlu Česká Třebová, zpracování projektu vysokorychlostní trati (VRT) Praha - Brno - Břeclav, přípravu modernizace úseku z Kolína přes Mělník do Děčína, instalaci automatického vlakového zabezpečovače ETCS nebo rozvoj zabezpečovacího zařízení.
Praha plánuje změnit takzvané zásady územního rozvoje tak, aby umožnily výstavbu úseku vysokorychlostní železniční trati mezi Vršovicemi a Běchovicemi. V té souvislosti začne chystat také změnu územního plánu. Úsek je součástí připravované rychlodráhy z Prahy do Brna, jeho výstavba by podle informací Správy železnic (SŽ) měla začít v roce 2029.
Správa železnic v Jihlavě vyhlásila vítěze otevřené architektonicko-urbanistické soutěže na nový terminál vysokorychlostní železnice Jihlava VRT. Z celkového počtu 25 architektonických ateliérů, které se soutěže zúčastnily, zvítězil návrh francouzsko-českého sdružení AREP ARCHITECTES – monom. Výstavba má začít v roce 2029.
Hranice na Moravě získají moderní přestupní uzel, který propojí vysokorychlostní i konvenční železnici s autobusovou dopravou. Právě vyhlášená architektonická soutěž Správy železnic se zaměřuje také na urbanistickou koncepci a environmentální aspekty s cílem zvýšit mobilitu obyvatel regionu.
Obce, které jsou podél plánované vysokorychlostní tratě (VRT) z Brna na jih, nejsou z budoucí stavby nadšené. Všechny přistoupily na to, že trať jejich katastrem povede, ale po Správě železnic (SŽ) požadují, aby minimalizovala hlukové zatížení a zachovala průchodnost krajinou jak pro lidi, tak pro zvěř.
Britský premiér Rishi Sunak oznámil omezení ambiciózního projektu stavby vysokorychlostní železnice HS2. Projekt původně za 37,5 miliard liber (asi bilion korun), který by nyní stál až téměř trojnásobek, měl propojit Londýn a severoanglická města Birmingham, Leeds a Manchester.
Správa železnic vypsala architektonickou soutěž na terminál vysokorychlostní železnice (VRT) v Jihlavě-Pávově. Cestujícím umožní využít chystané rychlé spojení mezi Prahou a Brnem. Výsledkem soutěže bude zpracování architektonicko-urbanistického návrhu nového přestupního uzlu. Vítěze by chtěla Správa železnic představit v první polovině příštího roku.
Stavba plánované 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati Moravská brána z Prosenic na Přerovsku do Ostravy si podle studie proveditelnosti vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Dokumentaci pro územní rozhodnutí na tuto stavbu chce mít Správa železnic připravenu příští rok.
Architektonická kancelář Rusina Frei architekti se stala vítězem soutěže na podobu nového terminálu Roudnice nad Labem připravované vysokorychlostní železnice. Nový terminál by měl udržitelným způsobem vstoupit do krajiny po Řípem. Proto zvolili pro odbavovací halu lehkou a transparentní mostní konstrukci, která se nebude pohledově příliš uplatňovat.
Železničáři v Brně naplánovali podle studie proveditelnosti velkorysou stanici Vídeňská s pěti kolejemi pro VRT. Tato stanice má zároveň umožnit vedení vlaků z Prahy do Vídně či Bratislavy bez zajíždění na hlavní nádraží. Tento koncept se však nesetkává s pochopením vedení Brna.
Nestává se každý den, aby se v Česku stavělo nové nádraží. A nejen to. Po mnoha letech diskusí, jakou že má železnice ještě budoucnost, se mají začít stavět tratě nové, vysokorychlostní.
Správa železnic vypsala již druhou architektonickou soutěž na terminál vysokorychlostní železnice. Přestupní uzel Roudnice nad Labem bude součástí nového železničního spojení Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, díky němu se zvýší dostupnost nové vysokorychlostní železnice pro obyvatele regionu. Vítězný architektonicko-urbanistický návrh by měl být představen na začátku příštího roku.
Vysokorychlostní tratě (VRT), jejichž výstavbu od roku 2014 připravuje Správa železnic (SŽ), urychlí cestování z Brna nejen do Prahy nebo Ostravy, ale také do Berlína, Vídně, Bratislavy, Budapešti nebo Varšavy. Práce na první části trati na území kraje by měly začít v roce 2026.
Jaký je aktuální stav přípravy vysokorychlostních tratí v České republice na jednotlivých sledovaných ramenech? Jak to vypadá s technickým řešením infrastruktury, systému projektové přípravy a následné realizaci jednotlivých staveb včetně organizačního a personálního zajištění v rámci Správy železnic?
