základové patky

Sněžka, nejvyšší hora České republiky, se může pyšnit dalším prvenstvím: Stala se nejvýše položeným místem, kam byl u nás doposud dopravován beton. Více než 500 m3 betonu vynesl na stavbu nové lanovky vrtulník. Sněžka totiž leží v Krkonošském národním parku a vjezd speciální techniky na stavbu byl výrazně omezen. Veškerý beton pro výstavbu nových patek lanovky a stavbu stanic v Peci pod Sněžkou, na Růžové hoře i na Sněžce dodala betonárna Trutnov, která patří mezi provozy TBG Východní Čechy (člen skupiny Českomoravský beton, a.s.).

Vloni během necelých třech měsíců vyrostla na vrcholu kopce Kramolín dřevěná stezka vedoucí korunami stromů podle projektu německého architekta Josefa Stögera, autora obdobné stavby Baumwipfelpfad u Neuschönau v Bavorském lese. Stezka se sklonem 6 stupňů stoupá postupně až do výšky 24 metrů nad zemí, kde vchází do vyhlídkové věže.

Termín kompozitní stavba, popřípadě kompozitní stavební konstrukce se používá tam, kde je pro jeden objekt využita kombinace dvou (nebo více) odlišných technologií či způsobů stavby. O jakou se může jednat kombinaci?

Od 18. února do 1. března 2009 proběhlo v Liberci mistrovství světa v klasickém lyžování. Kromě stálých konstrukcí bylo potřeba vybudovat ještě velké množství dočasných konstrukcí v běžeckém areálu Vesec a ve skokanském areálu Ještěd.

Nadzemní části halových konstrukcí vytvářejí klamný dojem poměrně nenáročného statického schématu. Především narůstající rozpětí jsou zdrojem složitých zatížení, která je třeba přenést do podloží, v mnoha případech tvořeného málo únosnými nebo silně stlačitelnými zeminami. Návrh zakládání se obecně musí opírat o zásady druhé geotechnické kategorie a v některých případech je dokonce nezbytné dodržet zásady třetí geotechnické kategorie. V obou případech se jedná o prokázání splnění podmínek mezního stavu únosnosti a použitelnosti.

Zatímco v severských zemích je dřevo jako jediný obnovitelný zdroj ve stavebnictví naprosto běžné, v našich končinách je stále v menšině – staví se zde pouhá 2 % dřevostaveb ročně z celkového počtu novostaveb. Požární předpisy existují všude, v České republice však blokují udržitelný způsob stavění přímo hasiči svým postojem či příliš přísným uplatňováním norem. Není divu, že pokud se objeví realizace dřevostavby průmyslové budovy, vzbudí patřičný zájem veřejnosti.

Úkolem geotechnického průzkumu je získat a zpracovat informace, které napomohou optimálnímu řešení, návrhu a realizaci inženýrského díla po stránce technické i ekonomické. Existuje geotechnický průzkum pro různé stavební obory, ale nejčastěji realizovaným typem je průzkum pro zakládání staveb. Poskytuje údaje nezbytné pro výpočet únosnosti a návrh geometrie základů. Takový průzkum se provádí nejen pro novostavbu, ale i pro každou přestavbu, při které dochází k přitížení základů nebo změnám v distribuci jejich zatížení. Zcela nezbytný je průzkum pro návrh sanace základů, u kterých došlo k porušení.

Celkové zatížení objektu se přenáší prostřednictvím nosných stěn a sloupů do základových konstrukcí. Úlohou základů je bezpečně přenést stálé i příležitostné zatížení do základové půdy. Aby byly základy navrženy spolehlivě a zabezpečily stabilitu stavby, je zapotřebí znát velikost zatížení a vlastnosti základové půdy. Skladba horninového prostředí musí být známá už při projektování a před samotným výkopem stavební jámy. Nejdůležitější vlastnosti zemin v tomto případě je únosnost půdy, stlačitelnost a vliv podzemní vody.

Ploché střešní pláště jsou v současnosti často využívaným prvkem konstrukčního řešení staveb. Zejména v případě objektů větších rozměrů jsou vhodným kompromisem investičních nákladů, konstrukčních možností a architektonického vzhledu. Kvalita nejčastěji používaných povlakových krytin plochých střech je dnes již na velmi vysoké úrovni. Stále častěji se dostává do popředí otázka kvalitního zpracování detailů, a to nejen z hlediska realizačního, ale také projekčního. I nadále platí staré známé izolatérské heslo: Čím méně detailů a prostupů povlakovou krytinou, tím lépe. Bohužel realita je často opačná a dnes se již zpravidla bez umístění nějakého zařízení nebo prostupu střešním pláštěm neobejdeme. Proto je nutné věnovat těmto případům zvýšenou pozornost jak při návrhu, tak při realizaci.

I natolik fundamentální konstrukční úkol, jakým je ocelový skelet průmyslové či prodejní haly, lze oproti tradičnímu pojetí vyřešit originálně a úsporněji. Relativně novým východiskem pro stavbu kovových hal je částečně předepnutá rámová příčel s parabolickými pásy. Při její aplikaci vzniká z architektonického hlediska neotřelá, transparentní konstrukce, která zvláště v exponovaných prodejnách, jako jsou autosalony, výstavní prostory, hobby markety apod., vytváří elegantní, technicky čistý a zajímavý podhled. Konstrukce s tímto technickým řešením přitom může být až o třetinu levnější než skelet klasické haly s příhradovými vazníky.