zdroje obnovitelné energie

Výkon větrných turbín může během několika sekund stoupnout nebo klesnout až o 50 %. Takové výkyvy, které v rámci elektrické energie představují rozdíl v rozsahu megawattů, ovšem zatěžují jak energetické sítě, tak samotné turbíny.

Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.

Zapracování tzv. zimního balíčku evropské energetické legislativy do českého práva trvá Česku od roku 2019 a stále není kompletní. Prodlevy při implementaci působí zaostávání české energetiky a průmyslu za ostatními státy Evropské unie a brání v rozvoji nových technologií, bez kterých se tuzemský odchod od spalování uhlí prodraží.

Zima má být nejlepším obdobím pro větrnou energii – vítr je silnější, a protože hustota vzduchu s klesající teplotou roste, na lopatky tlačí větší síla. Zatímco rtuť na teploměru klesá, stoupá každou zimu rychlost, s jakou kolují dezinformace o výkonu větrných elektráren.

Praha využije geotermální energii získanou z budovaného metra D na Nových Dvorech na pomezí Prahy 4 a 12. Pomocí tepelných čerpadel ji použije k vytápění či chlazení v domech, které mají v této lokalitě vzniknout. Čerpadla budou umístěna v konstrukci metra.

Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.

Evropa byla v roce 2023 – během rekordně nejteplejšího roku na světě – asi o 7 % vlhčí, než jaký byl dosavadní průměr. Z fyzikálního hlediska totiž horký vzduch zadržuje více vlhkosti, což zvyšuje srážky a v konečném důsledku může způsobit rozsáhlé záplavy. To bylo ostatně znatelné i loni – každá třetí řeka v Evropě loni překročila „vysoký“ práh povodní, jak je patrné z nejnovější zprávy klimatické agentury EU.

Developerská společnost CTP postavila za 230 milionů Kč dvě fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 8,1 megawattu. Podle investora jde o dosud nejrozsáhlejší střešní fotovoltaický projekt v ČR. Vznikl na střechách dvou hal o celkové ploše 115.000 metrů čtverečních v podnikatelském parku CTPark Bor na Tachovsku. CTPark Bor je největší industriální zóna v ČR u hranic s Německem.

Francouzské město Saint-Joachim instaluje nad hřbitovem přístřešek solárních panelů, které budou distribuovat energii místním obyvatelům. Obyvatelé se mohou zapojit do tohoto neobvyklého komunitního energetického programu za pouhých 5 EUR.

Loňský rok byl svědkem několika pozoruhodných kroků vpřed v řešení přírodních a klimatických krizí. Bohužel je přirozené, že naši pozornost upoutaly jiné události (zejména katastrofy), které ovládly titulky. O úspěších tolik slyšet není, protože je vedou zejména místní komunity nebo domorodé skupiny, jejichž hlasy jsou často marginalizovány.

Větrná energie je stále oblíbenější formou obnovitelné energie, když však přijde čas na výměnu obrovských lopatek turbín, které přeměňují vítr na elektřinu, je likvidace problém. Nyní vědci hlásí novou kompozitní pryskyřici, která by mohla být později recyklována do nových lopatek turbín nebo různých dalších produktů, včetně sladkostí.

Solární a větrná energie je svým způsobem bezplatný, obnovitelný zdroj energie, který – jak řada lidí zapomíná – ovšem závisí na přírodních procesech, které člověk bohužel není schopen ovládat. V této fázi jsme proto všichni nuceni přijmout rizika, která s sebou přináší obnovitelná energie: slunce ne vždy svítí a vítr ne vždy fouká. Co se ale stane, když síť ztratí oba tyto zdroje energie současně? Tento jev je známý jako “složené energetické sucho”.

Od komunitních solárních farem po společně vlastněné větrné turbíny, eko-vynálezci přicházejí s novými způsoby, jak do našich domovů přivést obnovitelnou energii. Nyní mikro větrné turbíny navržené tak, aby vypadaly jako stromy, řeší některé z výzev zelené energie.

Národní památkový ústav odmítá plánovanou stavbu tří vysokých větrných elektráren u hradu Rožmberk nad Vltavou. Elektrárny by výrazně poškodily památkové a krajinářské hodnoty hradu, který je národní kulturní památkou, uvedli památkáři na webu. Elektrárny by měly být vysoké skoro 250 metrů, nejvyšší v ČR.

Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.