zdroje obnovitelné energie

Díky hojnosti slunce a větru Španělsko vypadá jako adept na budoucího evropského lídra v produkci zeleného vodíku. Někteří odborníci z energetického sektoru však vyjadřují opatrnost před rozšiřováním průmyslu, který by byl závislý na obrovském nárůstu obnovitelné energie.

Eliška Hřebenářová -

Podle vědců z Oxfordské univerzity ušetří ukončení používání fosilních paliv do roku 2050 světu nejméně 12 bilionů dolarů (11,3 bilionu eur), což by ovšem znamenalo, že tato studie vyvrací stávající představu, že přechod na zelenou energii je ekonomicky obtížný. Jak si toto tvrzení vysvětlit?

Eliška Hřebenářová -

Dlouhodobá snaha snížit uhlíkovou stopu vyzvedla na výsluní vodík, který je atraktivní alternativou jako palivo sám o sobě nebo jako součást udržitelných paliv. V současné době se vodík vyrábí z fosilního metanu a při celém procesu je využito velkého množství fosilní energie. Za myšlenkou udržitelnějšího vodíku ovšem stojí běžný proces rostlin, které získávají atomy vodíku z vody pouze za pomoci slunečního záření.

Eliška Hřebenářová -

Pětina energie spotřebované v rámci Evropské unie – v roce 2021 – pocházela z obnovitelných zdrojů, tedy alespoň dle údajů shromážděných dat. Solární, větrné a další „zelené“ zdroje se údajně podílely až na 21,8 % celkové spotřeby, což byl pokles 0,3 % oproti roku 2020 a jednalo se o vůbec první zaznamenaný pokles od doby sledování využití obnovitelné energie.

Eliška Hřebenářová -

Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren, bude zřejmě jednodušší. Senát dnes schválil příslušnou novelu energetického zákona, nyní ji dostane k podpisu prezident. Senátoři v souvislosti s novelou požádali vládu, aby v zájmu energetické soběstačnosti ČR zabezpečila dalšími úpravami efektivní uplatňování valorizace provozní podpory pro palivové zdroje elektrické energie.

Očekává se, že 10 % celosvětové výroby elektřiny do roku 2030 bude solárního původu a velká část z těchto solárních elektráren se bude nacházet v pouštních oblastech, kde je dostatek slunečního světla po celý den. Hromadění prachu na solárních panelech a jejich součástech je ovšem významný problém, který může snížit výkon fotovoltaických panelů až o 30 % za pouhý měsíc.

Eliška Hřebenářová -

Dle dostupných informací zhruba 750 milionů lidí na světě nemá v noci přístup k elektřině. Solární články samozřejmě poskytují energii během dne, její uskladnění pro pozdější využití ovšem vyžaduje dostatečnou kapacitu bateriového úložiště.

Eliška Hřebenářová -

Loni byly větry v některých částech Evropy historicky nejnižší a v jiných oblastech kontinentu neobvykle vysoké – jak jsou na takovou proměnlivost větru připraveny větrné elektrárny v Evropě? Jaké nejnovější technologie a vyhlídky jsou v oblasti energie získané z větru?

Eliška Hřebenářová -

Ke stavbám obnovitelných zdrojů energie do výkonu 50 kilowatt (kW) by lidé nově nemuseli potřebovat povolení stavebního úřadu. Nutná by do tohoto výkonu neměla být ani licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Sdělil to ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Zelená elektřina je označení elektřiny vyrobené výhradně obnovitelnými zdroji, tedy například nejčastěji solárního, větrného nebo vodního původu, může ale jít i o elektřinu z bioplynových stanic či ze zpracování biomasy.

Do pěti let by mohlo přes půl milionu domácností v Česku přejít na vytápění obnovitelnými zdroji a až 400.000 zrenovovaných budov by mohlo ušetřit zhruba 350 milionů metrů krychlových plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. Uvedli to zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie a asociace energeticky úsporného stavebnictví Šance pro budovy.

Při útlumu uhelných a jaderných elektráren s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, především slunce a větru, nastal problém s přenosem a akumulací jejich elektrického výkonu mimo špičku zatížení elektrizační sítě. Tento problém však mohou i v Česku do značné míry a levně vyřešit stávající vodní díla (přehrady, jezy a hráze včetně turbín a kanálů a regulací) s využitím stávající přenosové soustavy.

Rok 2020 je údajně poslední možností, jak požádat o dotaci na pořízení nového kotle v rámci kotlíkových dotací. Poslední výzva ovšem začala již na podzim 2019, a tak již řada krajů dotace vyčerpala a možnost podání žádosti uzavřela, či žádosti pouze přijímá bez záruky, že bude dotace přidělena. Nevyhovující kotel přitom stále používá přes 300 000 objektů.