Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.
Největší světové bouře, které zpravidla bičují otevřené moře – anebo srovnávají budovy na pevnině se zemí –, dlouho strašily vývojáře větrných elektráren. To se nyní mění. Stále častěji se ke slovu dostávají turbíny navržené tak, aby vydržely tropické cyklóny. Jedním z nejnovějších příkladů je plovoucí větrná turbína odolná proti tajfunu, která brzy pomůže pohánět pobřežní ropnou plošinu v Číně.
V současné době se uvažuje, že by plynný vodík mohl jednou nahradit fosilní paliva jako „čistý“ zdroj energie, produkující pouze vodu a energii. Manipulace s velkým množstvím plynného vodíku je však složitá a jeho přeměna na kapalinu vyžaduje nádoby, které vydrží extrémně vysoký tlak.
Díky hojnosti slunce a větru Španělsko vypadá jako adept na budoucího evropského lídra v produkci zeleného vodíku. Někteří odborníci z energetického sektoru však vyjadřují opatrnost před rozšiřováním průmyslu, který by byl závislý na obrovském nárůstu obnovitelné energie.
Podle vědců z Oxfordské univerzity ušetří ukončení používání fosilních paliv do roku 2050 světu nejméně 12 bilionů dolarů (11,3 bilionu eur), což by ovšem znamenalo, že tato studie vyvrací stávající představu, že přechod na zelenou energii je ekonomicky obtížný. Jak si toto tvrzení vysvětlit?
Dlouhodobá snaha snížit uhlíkovou stopu vyzvedla na výsluní vodík, který je atraktivní alternativou jako palivo sám o sobě nebo jako součást udržitelných paliv. V současné době se vodík vyrábí z fosilního metanu a při celém procesu je využito velkého množství fosilní energie. Za myšlenkou udržitelnějšího vodíku ovšem stojí běžný proces rostlin, které získávají atomy vodíku z vody pouze za pomoci slunečního záření.
Pětina energie spotřebované v rámci Evropské unie – v roce 2021 – pocházela z obnovitelných zdrojů, tedy alespoň dle údajů shromážděných dat. Solární, větrné a další „zelené“ zdroje se údajně podílely až na 21,8 % celkové spotřeby, což byl pokles 0,3 % oproti roku 2020 a jednalo se o vůbec první zaznamenaný pokles od doby sledování využití obnovitelné energie.
Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren, bude zřejmě jednodušší. Senát dnes schválil příslušnou novelu energetického zákona, nyní ji dostane k podpisu prezident. Senátoři v souvislosti s novelou požádali vládu, aby v zájmu energetické soběstačnosti ČR zabezpečila dalšími úpravami efektivní uplatňování valorizace provozní podpory pro palivové zdroje elektrické energie.
Očekává se, že 10 % celosvětové výroby elektřiny do roku 2030 bude solárního původu a velká část z těchto solárních elektráren se bude nacházet v pouštních oblastech, kde je dostatek slunečního světla po celý den. Hromadění prachu na solárních panelech a jejich součástech je ovšem významný problém, který může snížit výkon fotovoltaických panelů až o 30 % za pouhý měsíc.
Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) schválila novelu vyhlášky, která od přelomu roku umožní sdílení společně vyrobené elektřiny v bytových domech. Elektřinu vyrobenou například fotovoltaickou elektrárnou tak bude možné rozdělovat mezi jednotlivé domácnosti.
Dle dostupných informací zhruba 750 milionů lidí na světě nemá v noci přístup k elektřině. Solární články samozřejmě poskytují energii během dne, její uskladnění pro pozdější využití ovšem vyžaduje dostatečnou kapacitu bateriového úložiště.
Loni byly větry v některých částech Evropy historicky nejnižší a v jiných oblastech kontinentu neobvykle vysoké – jak jsou na takovou proměnlivost větru připraveny větrné elektrárny v Evropě? Jaké nejnovější technologie a vyhlídky jsou v oblasti energie získané z větru?
Ke stavbám obnovitelných zdrojů energie do výkonu 50 kilowatt (kW) by lidé nově nemuseli potřebovat povolení stavebního úřadu. Nutná by do tohoto výkonu neměla být ani licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Sdělil to ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Nový stavební projekt města Vídně se nazývá CAMPO Breitenlee. V rámci něho má do léta 2024 vzniknout ve vídeňské Donaustadt 557 sociálních bytů, které budou v zimě vytápěny a v létě chlazeny ze 100 procent z lokálních obnovitelných zdrojů. Projekt sází i na komunitní a sousedské bydlení.
Zelená elektřina je označení elektřiny vyrobené výhradně obnovitelnými zdroji, tedy například nejčastěji solárního, větrného nebo vodního původu, může ale jít i o elektřinu z bioplynových stanic či ze zpracování biomasy.
