Tento článek popisuje spojení dvou směrů a to agrovoltaiky a střešní fotovoltaiky, které se dají spojit do jednoho z nových trendů, kterým je právě kombinace těchto dvou směrů solárního sektoru, anglicky označovaná jako „rooftop agrivoltaics“ neboli střešní agrovoltaika.
Francouzské město Saint-Joachim instaluje nad hřbitovem přístřešek solárních panelů, které budou distribuovat energii místním obyvatelům. Obyvatelé se mohou zapojit do tohoto neobvyklého komunitního energetického programu za pouhých 5 EUR.
Pro tradičně smýšlející obyvatele Británie, či přímo Cambridge, mohlo být odhalení prvního ze 438 solárních panelů na střeše kaple King’s College šokující, ba přímo koncem světa, jak ho známe nyní. Anglie, silně orientovaná na ochranu svých památek a hrdá na svou historii, protestovala proti žádosti o umístění panelů na olověné střeše mistrovského anglického gotického díla a varovala před nenapravitelným poškozením „výjimečně významné budovy“.
V roce 2015 kalifornská země strádala čtvrtým rokem sucha. Tehdejší guvernér Jerry Brown nařídil bezprecedentní snížení domácí spotřeby vody o 25 %. Farmáři, kteří spotřebují nejvíce vody, se také dobrovolně přihlásili k nařízení redukce vody, aby se vyhnuli citelnějšímu, povinnému šetření vodou v budoucnu. Brown tehdy rovněž stanovil cíl, aby stát získával polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Ve víru nestabilních dodávek elektřiny jsou to právě střešní solární panely, co Libanoncům nabízí příslib normálnějšího způsobu života. Jde ovšem o řešení pouze pro ty, kteří si to mohou dovolit.
Fotovoltaika, elektrické sálavé vytápění kombinované s krbovou vložkou, inteligentní bateriové úložiště, elektromobil, inteligentní řízení provozu: Energetický koncept Fenix funguje a výrazně šetří náklady.
Technologie zajišťující udržitelnou, obnovitelnou energii jsou důležité pro plnění energetických požadavků. To je životně důležité vzhledem k úloze fosilních paliv při produkci oxidu uhličitého, který je klíčovou hybnou silou změny klimatu. Obnovitelná energie roste celosvětově rychlým tempem, přičemž solární fotovoltaická energie poskytuje asi 30 % celosvětové obnovitelné energie a její množství se neustále zvyšuje.
Zhruba v polovině září měli švýcarští voliči možnost hlasovat pro (anebo proti) výstavbě obřího solárního parku v nedotčené části Alp. Projekt vzbudil, dalo by se říct, až nečekané emoce, jelikož Švýcarsko – možná poprvé ve své historii – nebylo vůči plánům nestranné. Vyjádřilo se jasně proti.
Nové parkoviště pro auta zaměstnanců a návštěvníků České zbrojovky v Uherském Brodě bude zastřešovat fotovoltaická elektrárna, podle zástupců skupiny ČEZ půjde o druhé největší solární parkoviště v ČR. Veškerá elektřina z instalovaných 718 panelů bude spotřebována v areálu zbrojovky, která je součástí zbrojařské skupiny Colt CZ Group SE.
V květnu vyrobily solární a větrné elektrárny v Portugalsku poprvé více než polovinu potřebné elektrické energie – alespoň to tvrdí ekologický, neziskový think-tank Ember. Rekordy přitom padaly i ve Španělsku, Finsku a Belgii. Silné solární nasazení, dovoz elektřiny ze Španělska a nižší poptávka udržely energii vyrobenou v Portugalsku z fosilních paliv na pouhých 24 % – navzdory suchem způsobenému propadu vodní energie.
Parkoviště, na kterém je vidět víc než jen auta a prázdná místa pro další auta. Tím přidaným prvkem, který si můžeme představit, jsou obrovské pole šikmých solárních panelů, které sedí na černých ocelových podpěrách, nasávají slunce a zastiňují vozidla zaparkovaná pod nimi.
Na Twitteru se minulý měsíc objevila zajímavá zpráva poslance DUP (UK) Sammy Wilsona, který napsal: „Velká Británie musela během této vlny veder (pozn. redakce: v červnu) spustit uhelné generátory, protože slunce je příliš silné a solární panely musely být odpojeny." To ovšem není pravda.
Sektor obnovitelných zdrojů energie v Austrálii se potýká s nelehkou situací – jak ekologicky zlikvidovat 80 milionů solárních panelů, když dosáhnou konce své životnosti?
Ve vyprahlých oblastech amerického jihozápadu leží pod našima nohama neviditelný svět. Biokrusty neboli biologické půdní kůry jsou společenstva živých organismů – mezi ně patří například sinice, zelené řasy, houby, lišejníky a mechy, které tvoří tenkou vrstvu na povrchu půd v suchých a polosuchých ekosystémech.
Počátek 20. století byl dobou uhlí a železa. Průmysl byl hlučný a špinavý a dým z hořícího uhlí se šířil široko daleko. Ve Philadelphii, jednom z průmyslových úlů na východním pobřeží USA, se situace stala neúnosnou. V roce 1904, asi 50 let před zákonem o znečišťování ovzduší v zemi (1955), vytvořili správci města vlastní nařízení pro čistší vzduch – omezovalo množství kouře v kouřovodech, komínech a na prostranstvích a trestalo pokutami ty, kteří vypouštěli zplodiny „určitého stupně temnoty“.
