Dům se zeleným srdcem: rozhovor s architektkou

Návrat k přírodě ve stavebnictví nelze omezit jen na používání přírodních materiálů, ale jde o celkovou koncepci stavění. Dobrým příkladem tohoto stylu je nezaměnitelná dřevostavba uprostřed malebné krajiny Vysočiny, která vzešla z dílny společnosti ARCHCON atelier a nese poetické označení Dům se zeleným srdcem.

Její konstrukci tvoří masivní dřevěné panely (CLT Stora Enso) s difuzně otevřenými konstrukcemi, které jsou ale zároveň vzduchotěsné. Dům je navržen jako spojení tří hmot různých výškových úrovní, uspořádaných kolem jádra domu – patia. To je tvořeno částečně krytou terasou a především vzrostlou zelení, která je zde hlavním prvkem. Zeleň v patiu je ústředním motivem navrhovaného domu – obyvatelé ji budou vnímat ze všech prostor. V horkých měsících bude stínit a také vytvářet příjemné mikroklima.

Z hlediska dispozice je hlavní hmotou domu dvoupodlažní stavba se sedlovou střechou – denní část. Její dolní podlaží využívá svažitosti terénu, díky čemuž je rozčleněno na dvě výškové úrovně. Prostor nad jídelnou je otevřen do horního podlaží, odkud je interiér prosvětlen. Navazující hmota, orientovaná rovnoběžně s komunikací (servisní část), je jednopodlažní s plochou střechou. Přesah střechy kryje vstup do domu a do garáže a na straně patia vytváří velkorysý krytý venkovní obytný prostor. Na servisní část navazuje ve snížené úrovni noční část s ložnicemi a hygienickým zázemím. Tato hmota je pojednána minimalisticky s plochou zelenou střechou bez přesahů, tak aby nestínila patiu.

Rozhovor s architektkou ze studia ARCHCON atelier Irenou Truhlářovou:

Jak znělo prvotní zadání od investora?
Překvapivě investor přišel s poměrně jasnou představou půdorysu – podle svého původního bydlení si přál dům ve tvaru „U“, protože mu tento půdorys vyhovoval. Dalšími body zadání bylo: nízkoenergetický dům z masivních dřevěných panelů, které budou pohledové. Podstatným přáním také bylo mít možnost vstupu do garáže z domu, přes technickou místnost. K tomuto zadání ještě promluvily regulativy v dané oblasti, a to zejména požadavek sedlové střechy na hlavní hmotě objektu a orientace štítu kolmo k ulici.

Jakou volnost návrhu Vám investor poskytl?
Věděli jsme, že vytváříme „U“, ale vnitřní uspořádání bylo zcela otevřené. Když se ohlédnu zpět, tak vlastně již na třetí konzultaci jsme dospěli k dispozičnímu řešení, které investorům vyhovovalo. Díky tomu jsme měli dostatečný prostor na modelaci hmoty a řešení detailů.

Vychází projekt z výběru pozemku nebo se naopak hledal vhodný pozemek pro konkrétní projekt?
V době, kdy nás investor oslovil, měl již pozemek vybraný. Výhodou pozemku je zcela otevřený výhled jižním směrem do krajiny, kde je garantováno, že žádná výstavba vzhledem k záplavovému území nevznikne. Nevýhodou byla poměrně hustá okolní zástavba. To vlastně celý návrh tvarovalo – dali jsme si za cíl vytvořit domu vlastní mikrosvět, ve kterém majitelé nebudou vnímat sousední domy. Proto vše orientujeme do vnitřního patia (zeleného srdce) a zároveň propojujeme s krajinou jižním směrem.

Jak dlouho trvala projektová příprava a co vše jste v jejím průběhu řešili?
Architektonickou studii jsme zahájili 04/2011. Protože jsme pracovali v naprostém souladu, studie trvala necelé dva měsíce. Následoval projekt pro stavební povolení v podrobnosti prováděcí dokumentace, který byl hotový za další tři měsíce. Součástí tohoto projektu bylo také řešení statiky ve 3D CAD/CAM Cadwork, na základě kterého firma Dřevostavby Biskup dopracovala výrobní dokumentaci v přímé návaznosti na náš projekt. Stavba byla zahájena 11/2011. Vlastní dřevostavba začala 03/2012. Do domu se majitelé stěhovali před vánoci 2012, jistě by to bylo možné i dříve, ale nechtěli na závěr nic uspěchat. Během realizace jsme v rámci autorských dozorů řešili interiéry (spárořezy koupelen, stěnu s krbem a nikami a další drobné detaily) a v podstatě dodnes investory komunikujeme při dolaďování interiérů.

Proč padla volba na CLT panely?
Volba investorů byla naprosto pragmatická, oba pracují ve výrobě masivních dřevěných panelů a k dřevu mají jednoznačně pozitivní vztah. Tuto technologii mají stejně jako my rádi, protože je o krok napřed, je flexibilní, rychlá a nezatěžuje stavbu vlhkými procesy.

V jakém energetickém standardu je dům navržen?
Během projektu jsme mířili na nízkoenergetický dům, ale vzhledem ke členitosti domu jsme o pasivní dům neusilovali, ani jsme neprováděli energetickou optimalizaci. Proti našemu záměru šel – během realizace –požadavek investora zrušit řízené větrání s rekuperací. Z mého pohledu to nebyla správná volba, ale investoři si ji zatím obhajují a dům se naučili používat pro ně vyhovujícím způsobem a pravidelně větrají.

Jak je dosaženo potřebných energetických parametrů?
V první řadě návrhem tepelné obálky – ve stěnách 260 mm dřevovláknité izolace, v podlaze 180 mm polystyrenu, ve střeše 300 – 320 mm dřevovláknité izolace. Obálku tvoří i kvalitní dřevohliníková okna s izolačním trojsklem (U_w = min. 0,74 W/m²K). Dalším faktorem je kvalitní provedení vzduchotěsné roviny – v tomto případě ji tvoří právě masivní dřevěné panely a návrh vzduchotechniky, která při realizaci byla bohužel zrušena. Přehřívání v letních měsících zabraňují jednak skladby s dřevovláknitou konstrukcí, které mají velký fázový posun, a dále návrh vhodných stínících prostředků – v tomto případě exteriérových žaluzií. Přípravu teplé užitkové vody zajišťují dva fototermické panely umístěné na střeše.

Jaké jste preferovali materiály?
Jednoznačně přírodní materiály, izolace jsou z 90 % dřevovláknité, nosnou konstrukci tvoří masivní dřevěné panely, část fasády je obložena sibiřským modřínem a plochá střecha je částečně řešena jako vegetační. Také v exteriéru směrem do zahrady pracujeme se dřevem (terasa ze sibiřského modřínu) a přírodním kamenem (pískovec) na zídkách.

Těžištěm tvorby vašeho atelieru jsou stavby se složitými technologiemi a vysokými nároky na koordinaci. Týká se to i Domu se zeleným srdcem?
U tohoto projektu bylo díky pohledové konstrukci stropu a krovu sedlové střechy trochu složitější zkoordinovat např. světla (musel být znám přesný typ a rozmístění již během konstrukce) nebo uložení a montážní otvor pojezdu posuvných skleněných dveří. Některé detaily uložení panelů vyžadovaly speciální řešení tak, aby nebyly v interiéru patrné spojovací prostředky. Obecně lze říci, že práce s pohledovými panely je vždy pro projekci i realizaci trochu složitější, protože vše musí ‚klapnout‘ na první pokus.

Marie Urbancová
Foto: ARCHCON

Další zajímavé články:
Zahradní domek přímo od architekta
Rekonstrukce staré stodoly na prostorný víkendový dům
Rekonstrukce staré stodoly svépomocí