Pasivní rodinný dům jako ekologická dřevostavba

Dům se nachází v obci Habrovany u Vyškova, kde nahradil částečně zbouraný starý hliněný dům. Nový objekt je řešen jako dvojpodlažní dřevostavba s mírnou sedlovou střechou, která na stávající dům z hliněných cihel navazuje krčkem.

Pozemek neumožňuje ideální orientaci a stavba je z jihovýchodní strany značně stíněna, avšak optimalizací se podařilo dosáhnout pasivního standardu. Nevýhodné podmínky jsou kompenzovány zvýšenou tloušťkou izolací, velikostí oken, lepším zasklením a precizním řešením detailů.

Stavba je založena na patkách ze ztraceného bednění v rastru asi 2,2 m. Konstrukce domu není ve styku s terénem, takže se obejde bez hydroizolace. Na patkách je nosný rám z modřínových trámů, který roznáší zatížení. V podlaze jsou použity dřevěné I-nosníky, zavětrované proti klopení, tvořící rošt pro foukanou celulózovou izolaci. Pod zvýšenou podlahou je zajištěno provětrání prostoru, aby nedošlo k nasycení prostoru vlhkostí a povrchové kondenzaci na záklopu.

Obvodová stěna je z dřevěných hranolů KVH 60/120 přes dvě patra. Použitý konstrukční systém procházel vývojem v průběhu výstavby, zejména podle dostupnosti slaměných balíků. Ve finále byly použity slaměné balíky netypického rozměru 28 x 45 x 70 cm, pro které bylo nutné vyvinout nový systém s přivazovanou fasádou balíků slámy tloušťky 28 cm (kolmo na stébla) na sloupkovou konstrukci. Mezera mezi nosníky, slaměným balíkem a vnitřní deskou OSB je vyfoukána izolací z celulózy. Zvolené řešení zvyšuje izolační vlastnosti stěny a je schopno eliminovat případnou nekvalitu balíků. Pro vycpávky mezi balíky se nejlépe osvědčila konopná izolace, která má pevné vlákno a dá se následně omítat. Detaily kolem ostění oken není možné řešit pouze ze slaměných balíků, a proto byla okna osazována do kastlíků z OSB desek nebo fošen a jako izolace byly použity dřevovláknité desky nebo tvrzený polystyren.

Konstrukci střechy tvoří 50 cm vysoké dřevěné vazníky, prostor mezi nimi je vyfoukán celulózou. Pro vzduchotěsnou rovinu byly použity desky z recyklovaného tetrapaku s přelepenými spoji.
Z venkovní strany je fasáda opatřena hliněnou omítkou přímo na slaměných balících, část fasády má dřevěný obklad. Omítka je chráněna proti povětrnosti jemným hliněným štukem s příměsí 10% vápna. Sokl fasády, který je namáhán odstřikující vodou, má nenasákavou úpravu nebo dřevěný obklad a slaměná izolace je zakončena nad ním pomocí standardního fasádního profilu s okapničkou. Nevýhodou použité hliněné fasády je častější znečištění oken prachem z omítek.
Z vnitřní strany obvodové zdi je použita deska OSB jako konstrukční deska, tvořící současně vzduchotěsnou rovinu. Vnitřní hliněné omítky jsou aplikovány na rovnoběžném laťování.

Použité hliněné omítky a další akumulační hliněné prvky nemají přímou souvislost s pasivními domy, ale zde byly použity k vyrovnávání teplotních špiček v létě a k lepšímu využívání solárních a vnitřních zisků v zimě. Pro současné využití akumulace vlhkosti padla volba na nepálené cihly a omítky s vysokým obsahem jílu.  Z důvodu akumulace tepla a vlhkosti jsou kromě hliněných omítek použity také vyzdívky z nepálených cihel a podlahy s vyskládanými nepálenými cihlami. Takové podlahy mají vyšší akustický útlum a dřevěné stropy se nerozkmitávají. Nepálené cihly však nejsou rozměrově přesné, takže bylo nutné je srovnat pískovým nebo jílovým zásypem.

Aby měla přírodní stavba životnost podobnou konvenčním stavbám, je zásadní její ochrana proti vodě. Organický materiál je mnohdy vysoce nasákavý a při styku s vodou rychle podléhá destrukci. Proto jsou podlahy v místnostech s procházejícími instalacemi řešeny jako těsné s pojistnou vpustí, instalace jsou co nejkratší a vedeny tak, aby umožňovaly jednoduchou kontrolu i opravu, pod terénem nejsou přírodní materiály použity vůbec. Z vnější strany ve všech případech jsou aplikovány vrstvy s nízkým difúzním odporem.

Konstrukční úpravy pasivního domu doplňují technologie, a to větrací rekuperační jednotka Paul NOVUS s účinností 93% a zemní výměník tepla, který funguje jako předehřev proti zamrzání rekuperačního výměníku. Jako zdroj tepla je zde kotel na dřevo nebo pelety, jehož samotížné zapojení umožňuje provoz domu i v případě výpadku elektřiny. Dešťová ze střechy je po předčištění svedena do akumulační nádrže a je využívána na WC a na praní. Na střeše jsou instalovány solární teplovodní kolektory.

Zde použitá kombinace přírodních materiálů a pasivního domu je ideálem trvale udržitelného stavitelství. Ovšem dosažení pasivního standardu u domů z přírodních materiálů klade zvýšené nároky na precizní a promyšlený návrh, založený na zkušenostech a znalostech vlastností materiálů. Je také třeba počítat s vyšší pracností, která v kombinaci s dražšími přírodními materiály zvyšuje celkovou finanční náročnost stavby. Z hlediska ochrany přírodních zdrojů se však tato investice vyplatí.

Architekt: Mojmír Hudec, Juraj Hazucha
Místo stavby: Habrovany
Začátek/konec stavby: 2008/2012
Celkové náklady: 3,0 mil. Kč
Zastavěná plocha domu: 89,5 m²
Užitná plocha: 130,6 m2
Obestavěný prostor domu: 615 m³
Potřeba tepla na vytápění: 14,2 kWh/m².rok dle PHPP
Roční potřeba primární energie: 53 kWh/(m².rok)
Neprůvzdušnost n50: 0,34 /hod.

Text: Alena Urbancová
Foto: Juraj Hazucha