Stavba domu svépomocí za 800 000 Kč

10. března 2016

Partneři sekce:

V Bořkově u Semil vyrostl pod lesní strání dům nápadný svou fasádou v kombinaci světlých dřevěných trámů a oranžové omítky. Je to hrázděná stavba s takzvaným historickým skeletem. Výplň není cihelná, ale z papírovo-pilinové kaše, která byla napěchována do bednění a omítnuta. Navzdory svým miniaturním rozměrům se dům chlubí balkonem i sklípkem.

Rozhovor s Ing. arch. Ondřejem Pleštilem na téma jak postavit svépomocí osobitý dům.

Svůj první navržený dům jste také vystavěl…

Ano, podle svého návrhu jsem svépomocí postavil ze dřeva a pilin prostorově i finančně úsporný dům. Stojí v Bořkově u Semil. Dům je navržen a realizován v souladu s LeCorbusierovým proporčním systémem Modulor, který pracuje s ideálními proporcemi lidského těla založenými na poměru zlatého řezu. Modulor a zlatý řez mě v době realizace Prvního domu velmi inspirovaly, chtěl jsem v praxi ověřit, jak obdobné principy ve stavění fungují, kde jsou slabá a silná místa takto poučeného navrhování staveb.

Zlatý řez je iracionální matematický poměr inspirující stavitele a umělce od starověku. Od antiky dál se stal vzorem harmonie a krásy. Gotické katedrály i mistrovská díla renesance byla zlatým řezem významně ovlivněna, barokní doba si rovněž vzala svou porci. Každá epocha chápala užití zlatého řezu rozdílným způsobem. Mě důkladné studium proporčních vztahů v umění a architektuře vedlo postupně k vyvinutí vlastního proporčního systému „Harmonikum“, který se stal tématem mé nedávno obhájené doktorské práce na fakultě architektury ČVUT v Praze. Tento kompoziční nástroj se snažím ve svých stavbách aplikovat.

Začneme před domem: venkovní dlažba má zajímavý původ a historii…

Terasa před domem je vydlážděna z betonových dlaždic zachráněných z libereckého obchodního domu Ještěd těsně před jeho demolicí roce 2009. Ještěd byl ikonická stavba libereckého SIALu, která padla za oběť stavbě nového obchodního domu. Z jedné strany tehdy obří nůžky okusovaly ocelový skelet obchodního domu, z druhé strany jsme na kárce odváželi krásné betonové dlaždice, které pokrývaly venkovní terasy bývalého obchodního domu.

Na kolik korun dům vyšel?

Prototyp minimálního bydlení pro jednu osobu byl vybudován s ohledem na skromné finanční zdroje investorky. Dům samotný stál asi 800 000 Kč, další investice byly septik, venkovní opěrná zeď,přípojka elektřiny a vody. Sklep původní roubenky, která tu stála do 80. let 20. století, byl zasypán a zdevastován, tak jsme ho v průběhu stavby odkryli a znovu vyzdili z čedičových kvádrů.

Samozřejmě, že nejde o klasický „úsporný dům“ s minimálními náklady. Dřeva je na něm 20 kubíků, chtěl jsem vytvořit pevnou strukturu tradičním způsobem. S dnešní technologií by to šlo jistě se čtvrtinovou spotřebou materiálu, o to mi ale nešlo. Dobré věci musí být „drahé“, aby si jich člověk vážil. Šetření na všem nemá žádný smysl. Myslím si, že v otázce bydlení nelze postupovat jako u osobních aut, kde se tlačí na cyklickou spotřebu a na brzkou koupi automobilu nového. Dům si většina lidí staví jednou, snad dvakrát za život, často vůbec ne. Dobře postavený dům stojí 50 i více let, stavebníky často přežije a podle toho je třeba o bydlení smýšlet. Chtěl jsem postavit pevnou protiváhu jednorázovému konzumu v podobě jakési „vozové hradby“. Snad proto dům připomíná pevnost. Proti času, všudypřítomnému technologickému „pokroku“ navzdory.

Dům stojí pod prudkým svahem; jak se musel upravovat terén?

Kamennou opěrnou zeď a sklípek vystavěl z košťálovského čediče místní kameník Jaroslav Vachoušek. Na místě stavby stála do 80. let 20. století roubená chalupa, nový dům ustoupil pouze trochu dozadu, do svahu, aby odstínil hluk z poměrně rušné silnice.

Jaký byl použit materiál a techniky práce?

Dřevěné prahy na základových pasech jsou modřínové, ostatní dřevěná konstrukce smrková. Suterén je vyzděný, kamenické práce jsou provedeny gravitačně, bez užití malty. Dvoupodlažní tradiční tesařskou konstrukci vyplňuje směs papíru a pilin. Venkovní omítka je probarvená, vnitřní povrchy jsou vyštukovány, omítnuty a vymalovány. Podhled a příčky mají povrch ze smrkových palubek na pero a drážku. Tesařské práce jsou tradiční, bez významného užití kovových spojovacích prostředků.

Konstrukce domu je hotová a „sedí“ na sklípku. Nastane fáze vymazávání směsí pilin a papíru.

A co spoje trámů v rozích domu?

Použil jsem rohový hákový plát šikmý krytý (též: rohové ozubové přeplátování rybinou kryté), ten kryje choulostivá místa v rozích budovy, nejvíce ohrožená sesycháním dřeva kolmo k vláknům.

Jak jste vyrobili výplň stěn?

Výplň mezi nosnými trámy je z papírovo-pilinové kaše smíchané s vodou (nazývám ji „piliňák“), která byla vpěchována do bednění a vyschla přirozeně na slunci. Piliny byly zdarma z pily, jako odpadový materiál. Nastřádaný novinový papír byl rozemlet v drtiči na šrot pro prasata. Tepelná izolace stěn (ve střeše a v podlaze byla kvůli obavám z vlhkosti použita minerální vata) byla tedy vyrobena kompletně z odpadového materiálu. Proces schnutí trval několik týdnů na přímém slunci.

A tepelný odpor?

Objemová hmotnost vyschlého materiálu se pohybuje kolem 400 kg/m³. Součinitel teplotní vodivosti nebyl experimentálně měřen, předpokládám ale, že bude kolem 0,04 W/m²K. Obdobné vlastnosti z hlediska tepelného odporu mají průmyslově vyráběné dřevovláknité desky. Ty však neschnou atmosféricky, ale nuceně, kvůli tlaku na cenu a rychlost, pochopitelně.

Je dům připojen na kanalizaci a vodovod?

Splaškové vody jsou odváděny do biologického filtru a tříkomorového biologického septiku. Předčištěné odpadní vody jsou pak vypouštěny do místního potoka.

Důmyslně je využito srážkových vod, které jsou ze střechy sváděny do retenční nádrže, jejíž přepad je napojen na potrubí splaškové kanalizace za výpustí ze septiku. Předčištěné odpadní vody jsou tím pádem ještě naředěny dešťovou vodou a zatěžují tak životní prostředí co nejmenší měrou.

První dům / TheFirst House
Ondřej Pleštil

Monografie „První dům“ prezentuje jednoduchý dřevěný dům, který autor navrhl jako svou prvotinu a svépomocí vystavěl v Bořkově u Semil. Dům je postaven ze dřeva, papíru a pilin pomocí tradičních tesařských technik, bez užití hřebíků. V knize jsou představeny proporční analýzy půdorysů a fasád „Prvního domu“ využívajících Le Corbusierův proporční systém „Modulor“ a výjimečné vlastnosti poměru zlatého řezu.

Autor: Ondřej Pleštil
Adresa: Bořkov 3, Slaná u Semil, Česká republika
Realizace: 2009–12
Užitná plocha: 66 m²
Obestavěný prostor: 327 m³
Zastavěná plocha: 59 m²
vystavěl: Ondřej Pleštil, rodina a přátelé
kamenické práce: Jaroslav Vachoušek