Svému gruntu s láskou – rekonstrukce venkovské usedlosti

Na jaře roku 2012 byli architekti Lenka Křemenová, Tereza Schneiderová a David Maštálka osloveni velkou rodinou, aby se zúčastnili soukromé soutěže na rekonstrukci a dostavbu krásné venkovské usedlosti s rozlehlým pozemkem v jižních Čechách. Usedlost, či spíše (ne)tradiční statek, chcete-li, měl sloužit ke společnému trávení volného času a prázdninovému lenošení široké rodiny a blízkých přátel.

A protože v soukromé soutěži zvítězili, začala čtyřletá spolupráce na rekonstrukci, jejímž výsledkem mělo být (a bylo) zachování venkovské atmosféry původního statku či gruntu, ovšem s přihlédnutím k současným zvyklostem bydlení jak v komfortu, tak ve vybavení mobiliářem.

A jestliže v novostavbě je každá nerovnost chybou či dokonce překážkou, tady jsou „absence pravých úhlů“ a nerovnosti starých zdí vítaným kontrastem s čistými liniemi nových prvků.

Nejdůležitější je chalupa

Původní dvůr, tvořený dvěma staveními byl doplněn třetím, který byl umístěn v podélné ose dvora. Říká se mu hostovský dům, protože slouží k ubytování hostů širší rodiny. Původní dvůr byl uzavřen dřevěnou stěnou, díky důmyslné dispozici bylo možné ho částečně otevřít do zadní zahrady, současně si však zachoval svou charakteristickou atmosféru, již lze vysledovat z historických map.

Protože byla usedlost v minulosti tvořena větším počtem hospodářských budov, které se nedochovaly, navázali architekti umístěním novostavby hostovského domu na situaci dřívějšího rozmístění staveb. Podobná typologie uzavřených dvorů je charakteristická nejen pro další statky v Manešovicích, ale i v mnoha dalších jihočeských vesnicích.

Funkce hlavní pobytové místnosti usedlosti byla i po rekonstrukci ponechána v původní obytné chalupě. Je jí, jak bývalo zvykem, kuchyně s obytným prostorem – zde tedy světnice s velkým jídelním stolem, útulnost v létě a hřejivé teplo v zimě dodají kamenné stavbě kachlová kamna s nezbytným ležením pro „Honzu zápecníka“.

A protože i jíst je třeba, jsou druhá původní kamna včetně sporáku a trouby v kuchyni. Celý interiér „chalupy“ je velmi komfortní. Kromě sednice jsou v přízemí ještě další tři pokoje, každý se samostatným hygienickým zázemím, a podkrovní ateliér. V chalupě je také situováno technické zázemí pro celou usedlost.

Nepřehlédnete
NOVÝ ZAČÁTEK 170 LET STARÉHO DOMU

Na palubě

Nový hostovský dům působí ve dvoře jako chytrá horákyně – svou střechou dvůr totiž opticky uzavírá, ale díky své konstrukci dovoluje dohlédnout skrze sebe až „za humna“. Evokuje tak vzpomínku na velké průjezdy ve statcích, do nichž se musel vejít vůz do výšky naložený senem či slámou, současně však zachovává soukromí uzavřeného prostoru dvora.

Nepřehlédnete
REKONSTRUKCE CHÁTRAJÍCÍHO PODKROVÍ

Novostavba je tvořena třemi částmi – ve dvou postranních s vegetační sedlovou střechou jsou apartmány a pokoje pro hosty širší rodiny. Zastřešený střed domu s velkorysou pobytovou prkennou palubou je pomyslným rozšířením zastřešeného dvora. Chráněný prostor poskytuje možnost pobývat venku téměř celoročně.

Část paluby je opatřena nůžkově otevíratelným zasklením, které poskytuje v případě potřeby závětří pro posezení v takzvané „rodinné hospodě“. Střed domu je otevřený až do krovu střechy a pouze nad „hospodou“ je galerie zamýšlená jako budoucí herna.

Nepřehlédnete
REKONSTRUKCE: DESATERO PRO ZDAŘILÝ DŮM

Pro rančera

Na okraji usedlosti, trochu stranou, je ještě jeden dům. Stejně jako v případě novostavby hostovského domu je i jeho základem skeletová konstrukce. Dispozičně dostačuje pro potřeby čtyřčlenné rodiny, popřípadě budoucího správce statku, a může být výhledově využíván k celoročnímu bydlení a provozování chovu koní.

Je z usedlosti záměrně vyčleněn, vede k němu i zvláštní příjezdová cesta, aby mohl být případně časem z usedlosti vyčleněn.

Lázně v sýpce

Dalšími budovami usedlosti jsou stodola a sýpka, svému původnímu účelu se však současným využitím blíží pouze stodola – je v ní dostatek místa na uložení zahradní techniky, současně se vešla i malá dílna, která je ve vesnickém stavení čas od času nepostradatelná. Sýpku by však původní majitelé nepoznali – proměnila se totiž v malé rodinné lázně se saunou a krbovými kamny pro podzimní dny.

Nové domy mají fasádu z dřevěného deštění s černou lazurou a přináší tak příjemný kontrast k bílým omítkám původních staveb. Opláštění verand a zastřešených teras je pojednáno v přírodním modřínu.