Rozhovor s architektem na téma dřevostavba

24. března 2015

Partneři sekce:

Architektu Pavlu Horákovi z architektonického studia Prodesi jsme položili několik otázek o projektování a realizaci dřevostavby v Jizerských horách, která zapadla do okolní krajiny.

O jaký typ konstrukce dřevostavby jde?
Jde o sloupkovou konstrukci – two by four. Je to tedy lehká rámová dřevěná konstrukce. Spodní stavba je z betonového ztraceného bednění.

Můžete blíže popsat skladbu obvodového pláště?
SDK předstěny s vloženou izolací, OSB desky jako parozábrana, izolace mezi sloupky nosné konstrukce (120 mm), vnější DHF deska, izolace v roštu, difuzní fólie, provětrávaná mezera a překládané modřínové desky.
Jde o difuzně otevřenou skladbu.

Jaký typ stropní konstrukce se použil?
Dřevěný trámový strop nad přízemím. Záklop trámů je vyhotoven z vícevrstvé dřevěné biodesky, která je zespodu pohledová. Nad suterénem je dřevěný strop v několika osách doplněn o ocelové profily vynášející výraznou konzolu.

Jakým způsobem je vyřešen přenos kročejového hluku?
Používáme kročejovou izolaci a betonovou roznášecí vrstvu. Samozřejmostí je dilatační páska po obvodu podlah.

Jaká je životnost vybrané plechové střešní krytiny?
Několik desítek let. Použili jsme falcovanou krytinu RUUKKI Classic, která má sama o sobě dlouhou záruku…

Jak se vám podařilo vyřešit kritické detaily střechy?
Jako asi nejzásadnější se ukázalo vyřešení protisněhových zábran. I z důvodu sněhu jsme nakonec vůbec neinstalovali okapové žlaby (kromě krátkého úseku nad vstupem).

Jak dlouho trvala celá stavba domu?
Běžně jsme schopni podobné náročné projekty stavět zhruba za 5–6 měsíců včetně spodní stavby a zařízení interiérů. Tato konkrétní realizace trvala o něco déle vzhledem k zimní přestávce (stavba stojí na horách) a také vznikalo mnoho změn a doplnění přímo v průběhu stavby, což má vždy vliv na celkovou dobu výstavby.

Přízemní podlaží je charakteristické velkými zasklenými plochami, nedochází tak v letním období ke zvýšenému přehřívání místnosti a v zimě k příliš velkému ochlazování?
Okna jsou vždy „achillovou patou“ celého domu, pokud jde o energetickou koncepci. Ale vždy musíme zvážit, co nám naopak velké prosklené plochy přinesou. Zde byla volba jednoznačná: krásné výhledy do údolí a kontakt s okolní přírodou zvítězil nad snahou o maximální energetickou úspornost.
Okna jsou navíc stíněná proti přehřívání předokenními roletami, které mají pozitivní vliv i na úniky tepla v zimě.

V jakém energetickém standardu je tato stavba?
Stavbu bychom zařadili někam na pomezí energeticky úsporné a nízkoenergetické stavby. Díky absenci rekuperace jsme nepřekročili pomyslnou hranici spotřeby energie pro nízkoenergetické domy.

Jakým způsobem je řešeno vytápění?
Vytápění je řešeno elektrickým kotlem a teplovodními rozvody. Jelikož jde o dům pro druhé bydlení (rekreační využití) s občasným provozem, nebylo nutné jít do „extrémně“ úsporných řešení.

Co si myslíte o stavbě dřevostavby svépomocně?
To je poměrně ošemetná záležitost. V principu bych u dřevostavby svépomoc spíše vyloučil. Zřejmě je možné přemýšlet například nad dokončovacími pracemi, ale například hlavní nosná konstrukce potřebuje poměrně vysokou úroveň odborných znalostí. Vyhotovení detailů, dodržení správného pořadí vrstev a další podstatné faktory pro dlouhodobé fungování dřevostavby jsou natolik klíčové, že neodborná realizace by mohla napáchat nemalé škody.

Jak zapadla dřevostavba do krajiny, navazuje na tradiční bydlení v daném regionu?
Ano. Snažili jsme se od první skici mít před očima obrázky tradiční místní architektury. Jak po stránce uspořádání/koncepce, tak po stránce barev a materiálů. Velmi nás také zajímalo zasazení domů do terénu, které je v lokalitě charakteristické – hřeben rovnoběžně s vrstevnicí, kamenný sokl a dřevěná horní stavba apod.

Patří tato dřevostavba k typovým, nebo byla projektovaná podle požadavků klienta?
Jde o individuální návrh pro konkrétního klienta a na konkrétní místo.

V čem nejzásadnějším se rozcházely názory klienta a ateliéru?
Myslím si, že s úvodní prezentací návrhu jsme klienta zaujali a tím jsme si získali jeho důvěru. Nevzpomínám si na nějakou zásadní situaci nebo detail či řešení, nad kterým bychom se nějak zásadně přeli. Naopak – cítili jsme silnou vůli neustoupit od původního záměru.

Jaké jsou náklady na dřevostavbu v porovnání s klasickými stavebními materiály (cihla, tvárnice…)?
Pokud budeme porovnávat porovnatelné – tedy konstrukci a skladbu obvodového pláště, tak bude cena velmi podobná. Dřevostavby určitě nelze vidět jako levnější alternativu.

Děkujeme za rozhovor.

Architekt Pavel Horák (1978)
Od roku 2002 je spolu s architektem Václavem Zahradníčkem protagonistou architektonického studia Prodesi propojeného s realizační firmou Domesi. Na kontě mají více než sto realizací vydařených dřevostaveb v ČR, mnohé z nich mají nízkoenergetický či pasivní standard.