Důsledky zanedbání detailů při zateplování budov

V současnosti se u projektovaných a realizovaných objektů často podceňuje význam tepelnětechnického řešení kritických detailů. Detaily se zanedbávají nejen u novostaveb, ale také v případě rekonstrukcí, a to při dodatečném zateplování obvodových konstrukcí.

Následně vzniklé chyby a poruchy v podobě povrchové kondenzace vodní páry a růstu plísní na vnitřním povrchu stavebních konstrukcí se dají těžko odstranit, dodatečné doplnění tloušťky tepelné izolace u jednotlivých problematických částí je ve většině případů technologicky, ekonomicky i architektonicky nevhodné.

Možnosti řešení detailů
Čím vyšší požadavky na tepelněizolační vlastnosti stavebních konstrukcí klademe, tím významnější roli hrají detaily. Kritická místa je nutno řešit modelováním vícerozměrného teplotního pole, tj. alespoň dvojrozměrného, v některých případech i trojrozměrného. Už od roku 1994 se projektantům v ČSN 73 05 40 Tepelná ochrana budov doporučuje jako nástroj pro zjišťování požadavků na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu ochlazované konstrukce metoda dvojrozměrného teplotního pole. Tehdy však byly programy jako například AREA akademickou záležitostí a k projektantům se dostaly až na přelomu tisíciletí. V současné platné normě je už aktuální nejen dvojrozměrné, ale i trojrozměrné teplotní pole v kritických detailech.

Příklady z praxe
Příkladem mohou být rekonstrukce se zateplením dvou rozdílných bytových domů.
U cihlového bytového domu bylo provedeno dodatečné zateplení na základě tepelnětechnického návrhu, který byl vypracován v rámci projektové realizační dokumentace jeho generální opravy. Posuzovaný objekt byl postaven v roce 1936, generální oprava včetně dodatečného zateplení byla uskutečněna v roce 2002. Na základě podkladů, podle nichž stavební firma vykonala generální opravu domu včetně zateplení obvodového pláště, bylo zjištěno, že zateplení bylo navrženo certifikovaným zateplovacím systémem s izolací z minerální vlny tloušťky 80 mm na základě posouzení skladby obvodové konstrukce za předpokladu jednorozměrného šíření tepla.

Termovizní snímky nadpraží okna a vstupu na lodžii (interiér)

Protože si uživatelé bytů stěžovali, že v zimním období na některých místech na vnitřním povrchu obvodových stěn kondenzuje vodní pára a množí se plísně, provedlo se termovizní měření a dlouhodobější měření teploty vnitřního povrchu obvodové stěny na problematických místech; současně se měřila teplota a relativní vlhkost vzduchu v interiéru i exteriéru, aby se zjistilo, zda jsou byty dostatečně větrané.

Termovizním měřením se potvrdila nízká vnitřní povrchová teplota v nadpraží oken, na místech napojení nezateplených lodžiových desek i v nároží u vstupních dveří na lodžii. Snímky z termovizní kamery poskytly nejen přehled plošného rozložení teplot na vnitřním i na vnějším povrchu sledované konstrukce, ale tyto snímky napomohly i při ověření skladby nadpraží.

Teplotní pole modelovaných detailů nadpraží a napojení lodžiové desky (tloušťka tepelné izolace 80 mm) v cihlovém domě

V realizační projektové dokumentaci nebyla skladba nadpraží ani zakreslena, ani popsána a současní uživatelé bytů použití sond odmítali. Vzhledem k době výstavby objektu se při modelování uvažovalo o nadpraží tvořeném ocelovými nosníky. Tuto skladbu potvrdilo i porovnání teplot vnitřního povrchu modelovaného nadpraží s termovizním snímkem. Z hlediska zajištění požadované teploty vnitřního povrchu nadpraží měla být proto tloušťka tepelné izolace 120 mm.

V druhém případě šlo o panelový dům konstrukční soustavy T-06 B, na němž byl v roce 2002 dodatečně zateplen obvodový plášť systémem s tepelnou izolací z EPS v tloušťce 100 mm. Zateplený byl jen obvodový plášť, svislé a vodorovné lodžiové panely zůstaly nezateplené. Ani u tohoto domu se při návrhu zateplení neřešily detaily a k vykonávacímu projektu regenerace bytových domů nebylo přiloženo žádné tepelnětechnické posouzení.

V rohu ložnice bytu situovaného u dilatační spáry dvou bloků docházelo v zimním období opakovaně k povrchové kondenzaci vodní páry a k růstu plísní na stěnách, podlaze i na stropě. Vedlejší bloky byly posunuty vůči sobě jak půdorysně, tak i výškově a pod dilatační lištou byl zakotven panel zábradlí. V roce 2007 byla podle uživatele bytu aplikována na vnitřním povrchu omítka Aquastop.

Po její aplikaci zkondenzovaná vodní pára stékala po povrchu a kapky vody padaly na podlahu. Také v tomto případě byla termovizním měřením dokázána nízká teplota vnitřního povrchu rohu, hlavně nad podlahou a pod stropem u lodžie.

Příčinou nízké povrchové teploty v koutu byla chybějící tepelná izolace pod dilatační lištou a lodžiové desky bez přerušení tepelného mostu a bez tepelné izolace. Pod dilatační lištu lze aplikovat foukanou tepelnou izolaci, a to buď z minerálních vláken, nebo na bázi rozvlákněné celulózy. Speciální aplikační zařízení uspořádá vlákna tak, že izolace bude rovnoměrná a izolovaný prostor se dokonale vyplní. Kotevní prvky zábradlí budou touto izolací dokonale obaleny. Je neúčinné snažit se odstranit plíseň jen ze strany interiéru sledovaného bytu, protože to neodstraní příčinu vzniku plísně a povrchové kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu. Tepelná izolace ze strany exteriéru se musí doplnit na základě modelování detailu po ověření skutečného stavu konstrukcí.

Závěr
Správný návrh tloušťky tepelné izolace zateplovacího systému musí vždy vycházet z kritických detailů. Před návrhem dodatečného zateplení je nutné pomocí sond určit skladbu a konstrukční řešení rozhodujících detailů (např. skladbu nadpraží). Řešení detailů pomocí modelování vícerozměrného teplotního pole v době projektové přípravy je prevencí pozdějších chyb a poruch, jejichž odstranění se dodatečně velmi těžko realizuje a výsledek neodpovídá vynaloženým nákladům.

Ing. Sylvia Klímová,Ph.D.; doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D.; Ing. Danuše Čuprová, CSc.
Obrázky: archiv autorů

Autoři působí v Ústavu pozemního stavitelství Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně.

Článek byl vytvořen s podporou VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.

Literatura
1. ČSN 73 0540:1994 – Tepelná ochrana budov – Část 2 Funkční požadavky.
2. ČSN 73 0540: 2002 /Z1:2005 – Tepelná ochrana budov – Část 2 Funkční požadavky.
3. ČSN 73 0540:2007 – Tepelná ochrana budov – Část 2 Požadavky.
4. ČSN 73 2901:2005– Provádění vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS).

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.