Kvalita vnitřního prostředí administrativní budovy Fenix Trading v Jeseníku

Článek se podrobněji věnuje kvalitě vnitřního prostředí budovy administrativního centra společnosti Fenix Trading (postaveného v rámci konceptu 2020, tedy domů s téměř nulovou spotřebou energie jako aktivních prvků energetické soustavy). Základem textu o kvalitě vnitřního prostředí je zpráva Ing. Miroslava Urbana z UCEEB z prosince 2018, v rámci které bylo hodnoceno vnitřní prostředí administrativní budovy Fenix Trading v období 09/2017–08/2018.

V budově byly po celou dobu testovacího provozu monitorovány parametry vnitřního prostředí v rozsahu měření teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu, těkavých organických látek (VOC) a koncentrace CO₂. Teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu byla snímána ve všech prostorách, CO₂ a VOC byly navíc monitorovány pouze v kancelářích.

Parametry byly snímány v minutovém kroku a byly vyhodnocovány na základě norem ČSN EN 15251 a ČSN EN ISO 7730. Tyto normy umožňují stanovit a definovat kategorizaci hlavních monitorovaných parametrů vnitřního prostředí.

Zmíněné normy také určují parametry pro sledování (kontrolu) a zobrazování (měření) vnitřního prostředí ve stávajících budovách, které, jak bylo uvedeno výše, doporučuje revize směrnice o energetické náročnosti budov.

Vyhodnocení parametrů sledovali pracovníci UCEEB pro každou místnost/kancelář po jednotlivých měsících, kdy pro každý monitorovaný parametr byly stanoveny kategorie popsané v tabulce 1. Kvalitativní nastavení hranic jednotlivých kategorií, uvedených v tabulce 2, pak vychází z technických norem a hygienických požadavků národní legislativy a zohledňuje roční období a adaptaci člověka na jednotlivé části roku.

Hodnocení parametrů vnitřního prostředí bylo založeno na zpracování četnosti/souhrnu časových úseků pro danou kategorii I až III (IV). Pro každý hodnocený měsíc a hodnocenou místnost v budově byl zpracován přehled a hodnocení monitorovaných parametrů vnitřního prostředí.

Teplota vzduchu

Hodnocení teploty vzduchu především v otopném období dosahovalo v pracovní době velmi dobrých a stabilních parametrů. V kancelářích odpovídala po 80–90 % pracovní doby teplota vzduchu požadavkům kategorie I. Obecně byly největším problémem měsíce přechodného období (duben a květen 2018), kdy z důvodů vysokých venkovních teplot spadaly teploty do kategorií II a velmi malá část do kategorie III.

V důsledku toho byly požadavky kategorie I v přechodném období plněny pouze v 60 % celkového času pracovní doby. V letním období kategorie vnitřního prostředí pro teplotu vzduchu dosahovaly kategorií II+ (cca 40 % z pracovní doby), případně III+ (cca 20 % z pracovní doby).

V případě zapnutí multisplit systému bylo možné dosáhnout po většinu pracovní doby kategorii I, případně kategorii II+. Obecně lze konstatovat, že ve všech prostorách se stálou přítomností osob, tzn. v kancelářích, byla stabilní a prakticky stejná teplota vzduchu.

Relativní vlhkost vzduchu

Kategorie pro relativní vlhkost vzduchu jsou uvedeny v tabulce 2. Hodnocení relativní vlhkosti vzduchu se týkalo pouze místností se stálým pobytem osob, vynechány byly kuchyňky, WC apod. V letních měsících byla po 70–80 % pracovní doby dosahována kategorie I, tj. relativní vlhkost byla vyšší než požadovaný rozsah 45–55 %.

Nepřehlédněte: Realizace skutečně téměř nulových budov v ČR

V zimních měsících, resp. v otopném období (říjen–prosinec) dosahovalo zatřídění relativní vlhkosti vzduchu záporných kategorií, tzn. v rozsahu kategorie I–IV (-). Kategorie IV (-), tzn. relativní vlhkost vzduchu pod 30 %, představovala v zimních měsících pro jednotlivé kanceláře podíl cca 30–40 % z celkové pracovní doby.

Koncentrace CO₂

Kategorie pro koncentraci CO₂ ve vzduchu jsou uvedeny v tabulce 2. Hodnocení koncentrace CO₂ lze opět rozdělit na letní a podzimní měsíce a měsíce otopného období. V letních měsících byl maximálně využíván větrací vzduch k odvodu tepelné zátěže, z tohoto důvodu byla prakticky v celé budově minimální koncentrace CO₂ (hodnoty se pohybovaly mezi 400–600 ppm).

V otopném období se výrazně redukovala dodávka čerstvého vzduchu, nicméně 50–60 % pracovní doby se koncentrace CO₂ pohybovala v kategorii I, zbytek času víceméně připadl na kategorii II, prakticky výjimečně pouze v rozsahu 1–3 % času dosahovala koncentrace CO₂ kategorie III.

Kanceláře měly i v zimním období minimální koncentraci CO₂ (300–600 ppm), kdy mezi 7.–9. hod. se obvykle zvedla koncentrace nad hodnoty 750 ppm (3 % času pracovní doby).

Celkové hodnocení parametrů

Budova splňovala kategorii I vnitřního prostředí pro teplotu vzduchu a koncentraci CO₂ po většinu provozní doby. Relativní vlhkost vzduchu byla zejména v zimních měsících hodnocena v nižších kategoriích a v případě celé budovy je relativní vlhkost vzduchu nízká.

Tato skutečnost je způsobena suchým venkovním vzduchem a absencí zvlhčování ve vzduchotechnické jednotce. Náprava je možná dodatečnou instalací parního zvlhčovače do technické místnosti a nepřímým vlhčením vzduchu za vzduchotechnickou jednotkou.

Spojení elektrického vytápění, fotovoltaiky a chytré akumulace energie

Akumulační systémy se postupně stávají součástí nově stavěných budov, zejména tam, kde je zároveň umístěna fotovoltaická elektrárna a instalováno velkoplošné elektrické vytápění, případně vytápění elektrickými sálavými panely.

Ostatně i výsledky z provozu administrativního centra Fenix Trading v Jeseníku dokazují, že decentralizovaná výroba elektřiny ve spojení s její akumulací má potenciál výrazně snížit spotřebu a zvýšit energetickou nezávislost provozovatele.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 1/2019.